|
|
17. dubna 2001
ROKO RALLYE 2001Jaká byla ???
Den před:
V 17.00 se potkávám s přáteli, kteří se také přihlásili a odjíždíme
se podívat na trať sprintu a okolí a zkusit si jí také projet. Po ujetí
zhruba 10 km se dostáváme k první „RZ“, kterou se okamžitě vydáváme sjíždět.
Jelo se opravdu zostra, na této zatáčce je spousta drobného prachu který
prosí o to aby jste zde trochu potrápily ruční brzdu a takové prosbě se
těžko odolává…
Najíždím jako první se svým vozem a vypadá to takto:
 
 
Ovšem ani moji přátelé Pavel a Jirka se nechtějí nechat zahanbit a tak
Pavel trápí svého sériového Favorita co se do něj jen vejde.
V jeho verzi jízdy to vypadá takto:
 
Po letmém seznámení s tratí kde se pojede sprint do kopce na čas a shlédnutí
pár dalších užitečných informací odjíždíme posedět na pár příjemně vychlazených
piv a poté se odebíráme každý k domovu, napjati jak to zítra dopadne…
V den soutěže:
Potkáváme se celkem 3 posádky z toho dva vozy jsou Favority, jedna
škoda Rapid. Odjíždíme společně do sálu kousek za městem kde je uvítání
a další informace o soutěži.
Jízda zručnosti: já čekám, Pavel s Jirkou v akci Po dojetí
soutěže: bahno a špína převládají
 
Jsou nám představeny ceny… A tímto mým vozem jsme o ně soutěžily…
 
Pořadatelé nám začínají předkládat první základní informace. Kdo překročí
povolenou rychlost o 30 km je diskvalifikován. …“Dejte si na to pozor,
kdesi na cestě bude stát policejní radar, a bude měřit rychlosti. Dohledáme
Vás potom podle soutěžních čísel“. To se týká míst, které se jedou za normálního
provozu. Dojezd první části orientační jízdy je do 50 minut od startu k
místu kde se pojede sprint. A mnoho dalších informací, které se každý snaží
vstřebat. Dostává se na přidělování soutěžních čísel a poté následuje kvíz.
Kolik má hvězdiček ve znaku Subaru? Šest shodujeme se jednoznačně s mým
spolujezdcem. Kdy zemřel Bedřich Smetana??? Hmmm…tak to už tak jednoznačné
není….
Po skončení tohoto kvízu je rozhodnuto že start prvního vozu je v 8.45,
mezitím si jdou všechny posádky vozů vylepit svá soutěžní čísla na skla
vozů……
Po startu odjíždíme ihned již podle slepého itineráře na jízdu zručnosti.
Auta startují s minutovým odstupem podle soutěžních čísel. Jenže nastávají
u nás menší zmatky a odjíždíme se zpožděním. Jeď, dělej musíme je dohnat,
křičí Jirka, můj spolujezdec. Přidávám plyn a vjíždím do obce 90km/k. „Do
hajzlu brzdi, brzdi sakra, HNED!!!“ křičí naopak zase Jirka. Bez jakýchkoliv
otázek šlapu na brzdy neboť mu důvěřuji a vím že to nežádá jen tak bezdůvodně.
„Co je, co se děje“ opětuji mu zvýšeným hlasem. „Radar“ odpovídá rychle
Jirka. „Oni tam stáli, kolik jsi jel?“. „Nevím, nevím kolik, něco přes
80 km/h“. Později se dozvídáme že jsme překročily povolenou rychlost o
28,5 km/h a jsme za to nemilosrdně penalizováni. Přijíždíme k místu kde
se jede jízda zručnosti. Ta se skládá z nastoupení do vozu, nastartování
a projetí slalomem mezi kužely. Poté následuje nájezd do garáže, ze které
se ihned vyjíždí pozpátku a následuje opět slalom, také pozpátku. Poté
prudká otočka, přejetí prkna a zastavení na určeném místě. To vše samozřejmě
v daném čase. „Teď, teď na to šlápni“ volá Jirka vykloněný z okna vozu
sledujíc jak se přibližuji k místu určenému na zastavení. Okamžitě šlapu
na brzdu a přejíždím určené místo asi o 5cm. „Dobrý, dobrý to by šlo“ komentuje
spokojeně Jirka. Po oznámení výsledku jízdy zručnosti posádce se jede již
podle slepé mapy přímo orientační soutěž. Na itineráři jsou vyznačeny místy
různé orientační nebo záchytné body, kterých se musíme držet. Přehlídnutí
jediného znamená totální zabloudění. „Paráda máme jednoho“ komentuji když
se před námi objeví Škoda 120 se soutěžním číslem na skle. Přidávám plyn,
i když vím že v den soutěže sněžilo a je namrzlo. „Dávej bacha“ ozývá se
ze sedačky spolujezdce. „To se musí povést“. Zbývá mi na předjetí asi 100
m, ale v zatáčce. Horizont je přehledný, vidím až do konce této táhlé zatáčky
a tak v 90 km/h zařazuji 3 stupeň a přidávám. Znenadání cítím prudký „ústřel“
zadní části vozu, a než se naději tak kontruji volantem proti směru otáčení
vozu. Pozdě…. Auto se ve 110 km/h prudce otáčí kolem své osy a vynáší nás
do pole ve kterém se ještě jednou o půl osy otáčíme. Poté za padání drnů
a bahna zpět na zem zastavujeme. „Dobrý???“ „Jasně jeď dál“ odpovídá klidným
hlasem Jirka. V takovýchto chvílích jsem opravdu rád, že mám ve voze čtyřbodové
pásy…
Jedna z mnoha zatáček, které jsem musel projíždět…
 
„No tak, proč nestartuješ??“ „Protože ten sráč nejede, něco se muselo
podělat“ odpovídám naštvaně. Otevírám kapotu a zjišťuji co se děje. „Je
to jasný, povolil se rozdělovač“ volám na Jirku po chvíli hledání. Pouze
podle oka ho srovnávám na původní polohu a zkouším start. „Dobrý, dobrý
chytnul“. Jedeme asi 500m a auto při sešlápnutém plynu začne skákat jako
když dojde benzín…“Co to zase je!!!!“ Opět rozdělovač, špatně jsem ho nastavil,
a auto mělo naprosto rozhozený předstih. Zkouším to tedy podruhé. Rovnám
ho do jakési polohy, o které si myslím že je správná. Tentokráte to vydrželo.
Když jsem potom po soutěži dojel za známým, který má dílnu a paltest, ukázal
se předstih 16...
A zde jsou serpentiny se kterými právě bojuji…
 
„Tak a jsme tu“ neodpustí si poznámku Jirka, když uviděl serpentinu
a auta valící se rychlostí do zatáček. Po menších zmatcích přichází řada
na nás… Tři, dva, jedna, jeď řve pořadatel a zvedá praporek. Motor vytočený
na 5000 otáček dává po uvolnění spojky povel na rozjezd kolům. Ty se však
při takových točkách motoru protáčejí a já urychleně aniž by jsme se pohnuli
o jediný metr řadím 2 stupeň. Otáčkoměr ukazuje 4000 otáček a nám se stále
protáčejí kola na namoklé silnici. Pár metrů před zatáčkou dávám 3 stupeň
a několik sekund poté opět dvojku. S tou také při 5500 otáčkách projíždím
první serpentinu. Náhle jak se otevírá horizont vidím pár desítek lidí.
Hlouček blíže k nám mává malou vlajkou Škody a.s. a ukazuje znamení abychom
více vytočily motor. Letmo se dívám na otáčkoměr který ukazuje téměř 6000
při 3 stupni. Lidé za námi vcházejí do cesty a natáčí naší jízdu na kameru,
nebo fotí. Stylem nájezdu na trojku, výjezdem na dvojku při 6000 otáčkách
dostáváme slušný čas. Jen pro zajímavost Nissan 4x4 2.0 l obsah, měl čas
1 minutu 14 sekund, náš vůz měl 1 minutu a 24 vteřin….Na konci serpentin
je úkol zastavit na čáře. Přehlížím jí a šlapu na brzdy příliš pozdě. Přejíždím
čáru o 50 cm….
Konec:
Po splnění této části následovalo ještě pár drobných úkolů. Poté jsme
se sešli na místě kde se ráno vyjíždělo a tam se i vyhodnotily výsledky
a předaly ceny posádkám. Poté se posedělo a pustilo video které se natočilo
v průběhu závodů. Celkově to byla velmi vydařená, adrenalinová akce, i
když někteří účastníci nepřekročily rychlost 50 km /h po celou dobu závodu…
Také by jsem chtěl poděkovat Pavlovy a Jirkovy za jejich skvělou pomoc
při shánění kamery a podobných věcí. Takže kluci: Díky.
Za 14 dní jedu závod o pohár města Velešín v automobilové soutěži.
Pokud máte zájem aby jsem Vám opět zprostředkoval dojmy z této soutěže
včetně fotografií, nechte komentář u článku a podle počtů příspěvků by
jsem opět něco nafotil a natočil, respektive poté napsal.
Autor článku: Realife (Bohuslav Šolc)zobrazit další autorovy články 
upravit článek pro tisk  
Strnky autora www.sendme.cz/motorsport
|
|
|
![ŠKODA techweb [homepage]](images/skoda_techweb.gif)
