Krajem Kalicha 2001

Trabant "nesportovně" smrdí...

Naše posádka měla vysoké startovní číslo a tak jsme vyjížděli na trať jako poslední, to nám to pěkně začíná. Trabant startuje před náma a zahřívá motor, zavíráme všechny okna a sání vzduchu aby se naše výborná nálada nezměnila na otrávenou :-)

Už na startu jsou všichni před náma...

V itineráři byly všechny standartní prvky, jen naše oblíbená "chlupatá  čára" chyběla - aspoň nezabloudíme :-) Chytákem byla slepá mapa vyznačená po neexistující komunikaci, tím jsme se ovšem nenechali zmást. Někteří soupeři však ano a tak si neexistující komunikaci vytvořili na okraji pole. V cíli je pak bylo poznat podle bláta na střeše a utržených nárazníků. Etapa měřila 25 km a měli jsme na ní 90 minut, což bylo více než dost, jeli jsme proto v naprosté pohodě. Byl čas se i vrátit a ověřit si že jedeme opravdu správně. Do cíle etapy jsme přijeli s předstihem a tak jsem si museli počkat na správný čas příjezdu aby jsme nenachytali zbytečné trestné body.

Druhá etapa měřila asi 31 km a času bylo také více než dost. Chvíli jsme sice tápali a nebyli si jistí zda jedeme správně, itinerář nám totiž připadal až příliš jednoduchý. A když se něco zdá jednoduché je to známka toho že jste něco přehlédli. Asi už jsme takoví borci že... No, tak nejsme, přehlédli jsme dvě průjezdní kontroly... Pořadatelé na nás nachystali i policejní auto s radarem, ale s ohledem na to, že jsme neměli kam pospíchat a oči máme neustále otevřené tak nás radar nenachytal.

Chvílemi jsme jeli cestou necestou...

Cíl - parkoviště u kasáren v Táboře - v pozadí je restaurace...

Do cíle jsme dorazili opět s časovou rezervou. Cíl byl opět v hospodě. Tentokrát však nebyl výborný domácí gulášek. Restaurace v Domě armády se "vyznamenala". Dan, já i Vítek jsme si, ve snaze ušetřit kuchařovi práci, současně objednali stejné jídlo - "medvědí tlapu". Dan dostal jídlo za půl hodiny, Vítek za hodinu a půl a já jsem čekal 2 hodiny a 45 minut!!! Při čekání jsem začal uvažovat, jestli to tentokrát nevyhrál ten medvěd a žádná tlapa tedy nebude. Zatímco já jsem čekal na jídlo a šilhal hlady, pořadatelé spočítali výsledky. Vítek se šel podívat na vyvěšenou výsledkovou listinu a vrátil se s úžasem na tváři. V kategorii amatérů jsme naprosto nečekaně dojeli na 2.místě, kluci s Trábošem byli opět lepší, dojeli první. Jako cenu jsme si dostali kanystr s motorovým olejem a Alfu Romeo 156, model - samozřejmě... Soutěž byla výborně připravená a věcných cen bylo hodně takže se na každého dostalo. Jo, a příští rok to doufám vyhrajeme, nebo nám v tom budeš bránit Dane?

Statistika: