Zdravím Vás,
rád bych otevřel diskusi na téma valivý odpor a jeho výpočet.
Na webu koluje mnoho teorií a výpočtů, ale nikde není možné jej reálně spočítat
a zjistit si tak jaký rozměr pneu a disků odpovídá nejnižší hodnotě valivého odporu.
Přikládám jedno z logických řešení, výpočet ale nejsem schopen dát dohromady :
Miro napsal:
Tady jsou vzorce pro výpočet dokazující moje tvrzení.
Tření smykové Ft = f x Fn
Ft = Třecí síla působící proti pohybu
f = koeficient tření –bezrozměrné číslo , stanovené na základě zkoušek (praxe).
Je uvedeno v tabulkách pro jednotlivé případy , vlastností , stavu , druhu a mazání styčných ploch.
Fn = Normálová , tedy celková kolmá síla , působící na styčné plochy (npř. celková hmotnost
vozidla).
Z tohoto výpočtu je docela dobře jasné , že na velikost tření nemá velikost třecí plochy vliv. Při výpočtu se žádný údaj o ploše nevyskytuje. Je možno si ověřit npř. v SEZNAMU při zadání „ smykové tření“ hned v prvé nabídce asi v 6tém odstavci.
Tření valivé
Ft = ξ x Fn / R
Ft a Fn vyjadřují stejné veličiny jako u tření smykového .
ξ = koeficient valivého odporu – rameno valivého odporu.Je stanoven obdobným způsobem jako koeficient „f“ u smykového tření a je uváděn v tabulkách.
R = poloměr průřezu valivého předmětu (kola)
Stejně jako u smykového tření,nenajdeme ve vzorci pro výpočet valivého odporu tření ) nutnost zadát velikost třecí plochy , jejíž velikost je různá npř. u šířké a úzké pneumatiky.
Tvrzení si můžeme ověřit stejným způsobem jako u tření smykového , jen zadat do vyhledavače „valivé tření“
Ještě jednou zdůrazňuji , že musí působit absolutně stejné náhodné a chcete-li přírodní podmínky i způsob obsluhy vozidla , pro situaci se širokým i úzkým kolem.Potom docílíme stejné výsledky v obou případech.
Kdybychom diskutovali o nějakém případu (podmínce), která zhoršuje nebo zlepšuje tření , má to stejný vliv na oba pokusy s širokou a úzkou pneu v daném okamžiku .
Když například stejně označená pneu , jen různé šíře , má jiný vnější průměr , (viz.předcházející můj článek-uvedené zde pneumatiky , široká má větší vnější průměr cca o 3 cm).
Na kolo působí stejný hnací kroutící moment daný stejným použitým vozidlem.
Rozdílné (průměry) poloměry kol „R“ ( viz předcházející odstavec ) , nezaručují však stejné podmínky.
Hnací sila na kole , na jeho obvodu u pneu s větším poloměrem „R“ je menší síla „ Ft „ která je potřebná pro uvedení vozidla do pohybu a proto způsobuje menší náchylnost tohoto kola k prokluzu.
U pneumatiky úzké je to naopak.
Důkaz !!!
Podíváme li se na výše uvedený vzorec , pro výpočet valivého tření , poloměr kola „R“ je ve vzorci v čitateli zlomku , tedy kolikrát je „R“ větší , tolikrát je třecí síla „ Ft“ menší.
Menší síla „Ft“ (odpor proti valení), kterou potřebujeme překonat při uvádění této širší pneu , ale zejména o větším jejím poloměru „R“ , do pohybu za jinak absolutně stejných podmínek jako při použití úzké pneu která má menším vnějším průměrem "R" , je zdůvodněním menší náchylnosti široké pneumatiky k prokluzu.
