Plán:Už v roce 2008, kdy jsem poprvé navštívil Nizozemí autem, jsem dospěl k závěru, že pro motoristu skutečně není možný navštívit centrum Amsterdamu. Tedy.... pro silničního motoristu. Množství lodí, hustota vodnich cest, větrné mlýny, hráze, pastviny a městečka, to vše mi učarovalo natolik, že k rozhodnutí navštívit Amsterdam vlastním vozidlem se přidal dodatek - vodním vozidlem - jelikož auto se na to fakt nehodí.
Způsob opatření vhodného plavidla a jeho přípravy na tak dlouhou cestu by byl popis zdánlivě nelogických akci, dlouhých hodin na internetu, nesmyslných investic a naprostých pitomostí za posledních 5 let.
Původní plán pro rok 2014 byl dojet na sraz Škodovek (autem, které možná z posledních sil bude nuceno splnit svůj před lety stanovený úkol), následně vyrazit do Amsterdamu a navázat plynule s dalsimi destinacemi v NLD. Potom se přidal kamarád Jirka, že by si chtěl v NLD koupit lodičku, takže plán se tomu nějak přizpůsobí. Ještě než jsme vyjeli, byl uz značně dynamický a nakonec i Amsterdam se z praktických důvodů přesunul až po Zaanstadu.
Vyrazili jsme ve čtvrtek 12.6. kolem sedmi večer z Týnce nad Labem, směr Mladá Boleslav, Děčín, Hřensko a Pirna. Tuhle trasu bych doporučil každému, kdo jede směrem na Drážďany. Údolí Labe je prostě úžasný a koneckonců, Máchovo jezero a Bezděz taky ujdou.
V noci uz jsme si to mazali kolem Drážďan směr Lipsko. No.. mazali... to jsem si ještě tolik nedovoloval, bylo docela teplo a bál jsem se přehřívání motoru. Původní plán na trasu kolem Kasselu jsem na poslední chvili změnil, abych se vyhnul několika nepříjemným kopcům, jeli jsme teda nakonec trasu Hannover - Osnabrück. Po půlnoci jsme si na cestě asi 2.5 hodiny schrupli a já poprvé otestoval, jak se v lodičce spí na vleku - šlo to dobře.
Do
Nizozemi jsme dojeli někdy před polednem a mne čekalo mírně nepříjemný překvapení - zdražili mi LPG a to tak výrazně, že stojí prakticky to samý co v Německu, toho času nejlevnější kolem 18 Kč. Cílovou stanici Bakkum, u pobřeží severozápadně od Amsterdamu, jsme dosáhli ve dvě odpoledne.
Kromě
prasklý struny plynu se za cestu tam celkem nic moc zvláštního nestalo. Zjištění, že s tažením vleku po dálnici má kromě okolních řidičů celkem problém i převodovka (dohnalo ji to až olejovým slzám), se vyřešilo zakoupením litru oleje na dolití, kdyby se pláč náhodou změnil ve vzpouru.
Krásný slunečný odpoledne v pátek třináctého jsme využili ke
koupání v Severním moři na pláži Castricum Aan Zee (což je v očích Čechů mířících každé léto směr Chorvatsko taky pořádná pitomost). Fakt, že se při odlivu vytvoří laguny s krásně teplou vodou, dodal týhle oblasti plný pláží a písečných dun (prakticky bez turistů) v mých očích velký plus.
Sobotu jsme věnovali vozům
Škoda a nějakým dalším společenským záležitostem, jako jsou návštěvy nebo grilování. Aut na srazu bylo 17, od nejstarších matadorů Škoda Spartak nebo 1000MB až po současnou koncernovou produkci. Souprava Eda + lod budila značný zájem, stejně jako Jardovo Favo MTX kabrio.
K večeru se mi povedlo při cestách po okolí objevit
veřejné přístavistě u Alkmaardermeer, nejen moc pěkný, ale i neuvěřitelně levný. Sice je tam zakázáno kempovat na suchu, za přespáni v lodi se ovšem platí minimum a parkování jakož i spuštění lodi je zdarma.
Neděle (15.6.):Ráno (kolem 10:00) vyrážíme z kempu směr Alkmaardermeer s jasným cilem - projet
Zaanstad a prohlídnout si
Zaanse Schans z vody.
Lodí na vodě v Zaanstadu moc nebylo, ale přecejen, je neděle a to se asi chodí do kostela. Pravda je jiná, velká plavební komora (Willeminasluis) pro průjezd do Amsterdamu je v rekonstrukci do příštího roku, pro nás dobře, motáme se po Zaanu jako pravý pitomý turisti a nikomu o nevadí.
Kousek za mlejnama jsme odbočili do městský komory Mallegatsluis (proplavení za 1.5 EUR, ovšem dostali jsme za to i časopis s plavební mapou Zaanstadu). Těsně za ní je zvedací most. My se pod něj, přes moji nedůvěru. vejdeme bez zvedáni (tvrdí komorník a nekecá, vyjde to s rezervou 5cm). Dál po kanálech směrem za město do "vodniho světa" (De Gouw) jsou už některý lávky nizký (2.5m), takže se tam ne každej vejde. My se ovšem vejdeme
všude a můžeme si dovolit podívat se na zahrádku kde se nám zachce.
V lukách za městem mapa hlásí metr hloubky a je povoleno 6km/h, ale z nějakýho důvodu tam mládež pořádá na člunečkách se 4-8HP motorama něco jako závody kluzáků.
Po krátký zastávce ve
Westzaanu, bysme návrat do města na
Zaandijker Sluisloot asi bez mapy nedali. Ten časopis je zřejmě pojistka, aby se jim ve městě nehromadili turisti. Za další 1.5EUR nas komora
Gerrit Jan Honigsluis proplavuje zpatky na Zaan (nahoru). Před ní je most, kterej nezvednutej nepodjedem ani my a to nám stačí kousek přes metr místa, takže poprvé (a naposledy) během cesty zastavujeme silniční dopravu.
Zpátky do přístaviště se vracíme oklikou přes Knollendammervaart a Noordhollandsch kanaal, přijemná projížďka zemědělskou krajinou. Na křižovatce těchhle dvou kanálů je pěkná kavárnička, ale my nemáme čas se někde flákat.
Po presunu vybaveni mezi autem a lodi (auto tam chceme nechat přes noc) se vydavame zpatky na Noordhollandsch kanaal ve smeru na Purmerend. Kolega s autem jede jako predvoj, aby nasel vhodny místo k zakotveni na jih od Purmerendu, at to mame další den do Amsterdamu bliz. Trochu slozitej plan, ale nam se libil.
Ovšem az do chvile, nez jsme zjistili, ze komora v Purmerendu funguje jenom v pracovni dny a o vikendu nas nikdo neproplavi. Nakonec jsme se teda pro auto s vlekem vratili a na mestkym nabrezi (52°30'40.0"N 4°56'38.5"E) vytahli lodičku pekne na hulváta z vody na vlek. Myslim, ze jsme v tom fofru to nestihli ani vyfotit.
Posledních asi 5km na vytycene
místo prenocovani (52°25'34.9"N 4°57'14.2"E) jsme se dopravili po silnici. Nic tomu nenasvedcuje, ale z nejakyho duvodu je v tom miste zrejme pomerne bezny spoustet na vodu maly lodicky. Byly tam vyjety koleje k vode. Vyjezd na Noordholansdch Kanaal je na kilometru 7, takze to do Amsterdamu nemame daleko.
Za nedeli jsme napluli asi 50km a zjistili ze přes Purmerend se o vikendu neprojede (podle mapy to vypada, ze je mozny to objet přes Markermeer, ale to je hodne drsnej napad, třeba jindy).
Pondeli (16.6):Rano jsme vyrazili smerem na Amsterdam. Trochu mne zaskočilo, ze ani v tejdnu není na konalu velka plavba, ale nakonec se ukazalo, ze to ma svůj důvod. Na Zaanu se dela rekonstrukce velky plavebni komory a na Noordholandsch Kanaalu delaji novy brehy z larsenu a
draha je plna bagru a podobných stavebnich stroju. Nejsem si uplne jistej, jestli nahodou tam nebyl zakaz propluti, delnici blbě koukali, ale pustili nás. Přes komoru Willem I-sluis nas proplavili téměř okamzite (přes velkou, mala byla mimo provoz) a nechteli za to zadny peníze.
Na komore je mapa s doporucenejma vyhlidkovejma trasama po meste, ale vyfotil jsem si ji spatne, coz byla chyba. Plavebni mapa Amstru je dost nepresna a nejsou tam nazvy všech kanalu, takze jsme pozdejc chvílema slusne bloudili.
Při
prekroceni pristavu jsem se chytil vyhlidkovy lode, abych dokazal trefit do města, coz je obecne docela dobrej napad, akorát jsou to zakerny plavidla, protože při zataceni nekdy neocekavane couvnou a zacnou se tocit na miste.
Nakonec po nejakym tapani v zapadni casti mesta jsme dorazili do centra na Rokin, odkud se dalo projet velka část starého centra, vcetne pomerne prijemny plavby po sirokym Amstelu. Odbockou z Amstelu na tichy a vicemene nevyuzivany Singelgracht (podel Mauritskade) jsme se dostali přes Nieuwe Vaart kolem starych lodenic do Oosterdoku a prohlidli jsme si lode u Schipvaart muzea.
Vetsinu dne foukal vitr, byly destovy prehanky a slunicko vysvitlo jenom chvílema. Prekroceni 300m sirokeho pruplavu v pristavu bylo ovšem o to zajimavejsi a davalo pocit drsneho "námořnického" putovani. Vyhoda je tam omezena rychlost, takze jsme ve srovnani s ostatními vetsimi plavidly nebyli ani s 5HP motorem nejak vyrazne pomaly, prestoze jsem se v pristavu neustale desil, ze vletim pod nejakou silene velkou obludu. U vyhlidkovych lodi byl spis problém jet v tesnejsich prostorech tak pomalu jako oni.
Kolik jsme v ten den napluli nejsem schopnej urcit, ale podle spotreby paliva to bylo tak kolem 40km. Celkem mne potesilo, ze všechny plavebni komory v meste byly otevreny a hladina byla srovnana s hladinou pristavu. Vsechno se tim znacne zjednodušilo.
Po navratu do Purmerendu jsme se vydali bleskovym presunem přes Flevoland na prohlídku lodicky do Eastermaru ve Frislandu, to sice neklaplo, ale videli jsme krasnou marinu.
Puvodni plan byl se trochu poplavit po Frisku, nez se vyridi prevod lodi, ale lod se nepovedla, tak jsme to nakonec zabalili a ještě vecer vyrazili směr Nemecko.
Utery (17.6) je z lodního hlediska nevyznamny, udelali jsme si prohlídku městecka Beverungen, podivali se na cvrkot na Vezere a na jeden vyletni parnik co jezdi pravidelnou linku. Zrejme z duvodu maly hloubky na rece je kolesovy. Proti proudu to musí dost valit a nejsem si jistej, jestli ten nas 5HP chcipacek bude v takovym proudu k necemu dobrej. Za zminku mozna stoji, ze u privozu je "pristavni" hospudka s dobrym kafem a zmrzlinkou, kterou provozuje Polka od Tesina, která celkem rozumi cesky a rada vidi krajany.
Vecer se stavil muj něco jako bratranec (vnuk sestrenice moji babicky) na kus reci a nejak se ten parchant ani nezminil, ze prijel v Audi TT. Testovaci jizdu jsem mel jenom par km, protože mne hrozne zajímalo, jak se popasuje s Edou. Dost se bal a jel opatrne, tak jsem mu pak predvedl, co je to Tsechische techniek. Docela ho to dostalo... ostatne stejne jako mne, když jsem si mohl prislapnout 320HP na podlahu. Není to TT tak spatny auto na svezeni, ale to ze ma 4 pistky na jedny hadici, to je teda upadek. Chlapce jsem nalezite pobavil tvrzenim, ze nejlepší sportovni brzdy východního bloku byly v CSSR puvodne konstruovany pro Wartburg 353 a pak teprve prevzaty do sportovních vozu Skoda.
Streda (18.6):Po průzkumu v mistni marine (Jachthaven Dreiländereck Lauenförde) jsem spokojen. Hafenmajstr tvrdi, ze proud je kolem 5km/h a za spusteni lode ani za parkovani nic nechce. To se mi zamlouva, takze pred polednem dovezeme od baraku lodičku a vyrazime proti proudu směr Bad Karlshafen. Směr proti proudu jsem zvolil ze strategického duvodu, kdyby to nahodou neslo, muzeme se vrátit. Nastesti to proti proudu slo, takze s mensi zastávkou na prijemny oblazkovy melcine se asi po dvou hodinách doplazíme o 8km vys do mista urceni. Proud je nekde v pohode, ze se da jet na tretinu plynu a nekde je silnejsi, takze za ucelem smysluplného pohybu
drtim motor co to da. Prumerne rychlost toku celkem sedi, protože nase dopredna rychlost odpovida odhadu kolem 4-5km/h.
Bad Karlshafen je docela zajimavy místo, mají tam na namesti bazen do kterého vedla kdysi vyuzivana (dnes nefunkcni)
plavebni komora. Splavneni tyhle casti toku bylo provedeno nekdy kolem roku 1600, design a rozmery komory tomu odpovidaji. Ještě vys v Hannoversch Münden (kde jsem se ovšem neplavil), jsou další komory stejne stary a stejne maly na rece Werra (coz je velky asi jako nase Doubrava) a zrejme v provozu. (Pro priste mam za úkol je proplavit. Fulda je splavna nekde od Kasselu, takze to vypada jako plan.)
Cesta zpet by trvala kolem 45 minut, kdybychom se nezastavili na pisecny plazicce a nedelali si z pisku
sfingy a pyramidy. Holky tam taky do PET flasky nachytaly malinkaty potvory, který ve vode jezdily jak motorovy mysi a vypadaly jako maly krevety. Trochu mne vydesilo pomysleni, ze tam lovime nejaky chraneny zivocichy, tak jsem je donutil to vypustit, i když puvodni (nesmyslny) navrh posadky byl si ty hnusaky ponechat k domacimu chovu. Doted nevim, jak něco tak rychlého do tech flasek dostaly, ale nechci to vedet.
Po Vezere napluto asi 16km.
Kolem 15:30 ukoncena plavba a v 19:00 odjezd směr CR. Usti n/L jsme dosahli kolem druhy rano a ve tri si uz steleme v lodi postýlku pro prespani u stanice ricni policie v Brny.
Čtvrtek (19.6):V 10 rano vyrazime směr Zernosecky jezero na koupacku, fouka vitr, ale sviti slunicko. Cestou zpatky nas ten vitr a vlny pekne potrapily, ale jinak moc fajn. O tom nemá cenu se moc rozepisovat, proste jsem si jenom doplnil usek Labe, kterej jsem nestihl projet celej na srazu v Litomericich. Je tu krasne. Kolem 17:00 vyrazim k domovu směr Doksy a Nymburk (protože dalnicni znamku nemam).
Po Labi a jezere napluto asi 40km.
Zaver:Pokus pouzit Skodu 120 pro prepravu lodi do NLD a zpet se vydaril. Kopcovity teren jsem jezdil zasadne v noci, kdy auto dobře chladilo a bylo mozny drzet rychlost přes 90km/h (dle GPS, tzn kolem 100km/h na tachometru). Z tohohle hlediska je naprosto nerealny opustit CR jinak nez přes Hrensko, D8 ma sileny prevyseni, zatímco z Pirny nahoru na dalnici je z toho pouze zlomek. Kdysi jsem jel ještě přes Horu Sv. Sebestiana a to bych s lodi taky radsi nezkousel, je to 10km trvale do kopce.
Celou dobu jsme prespavali v lodicce (ja + 2 deti) a ubytovani to bylo naprosto dostacujici, na vode jsme prespavali jenom jednou, jinak na vleku. Dále se potvrdilo ze pro veskery navstiveny vodni cesty je 5HP motor vicemene dostatecny pohon, i když na pomerne rychle tekouci Vezere je cesta proti proudu poněkud harakiri a celej den bych tak jet nechtel.
Celkem jsme projeli asi 2100km autem a kolem 140-150km s lodickou. Spotreba 5HP motoru se trvale pohybovala kolem litru na hodinu.
Za celou dobu jsme platili do drevaku jenom dvakrát a to při vjezdu a vyjezdu ze Zaanstadu. Oboje po 1.5EUR (davali jsme 2). Takze téměř veskery naklady na plavbu byl jenom benzin.
... Dle dotazu pripadne data doplnim.