Pánové, teďka jsem se pročítal Biblí páně Andrta, a narazil jsem na pasáž pojednávající o seřízení klapek na karburátoru. V "servisní dokumentaci" mojeho vozidla je vidět že ze začátku byly seřizovaný poměrně pravidelně, ale pak se na to začalo dost kašlat. Korunu sem tomu asi nasadil sám, když jsem před rokem vyměnil těleso karburátoru, protože byl zadřený druhý stupeň. Zajímalo by mě teda, jak moc podstatný vliv na chod motoru, životnost a spotřebu paliva má sařízení těchto klapek, popř, jestli je možné jejich seřízení v polních podmínkách. Úchylkoměr "hodinky" bych si mohl půjčit od kamaráda, ale přípravkem MP 1-128 nedisponuji. Není to nic akutního, jenom mě to zajímá. Takže za objasnění problematiky předem děkuji a Škodě zdar .

Řekl bych, že to až tak zásadní není. Pokud ti jdou nastavit volnoběžné otáčky, tak to nech být. Když jsem čistil karburátor, tak jsem je nastavoval. Dal jsem si úchylkoměr do normálního držáku, ocelovým pravítkem jsem odměřil ten 1mm (nebo kolik to má být od kraje, teď přesně nevím) a nastavil jsem to pootevření.

Já to řeším okometricky - nedisponuji taktéž úchylkoměrem...

Jednou jsem se snažil nastavit (nepříliš přesně) uváděnou mezeru a výsledek byl mizerný. Od té doby to nastavuju podle sluchu tak, aby klapka byla co nejvíce zavřená, ale aby při rychlejším zavření (nepouštím, ale rychleji klapku povoluju) bylo jasně slyšet cvaknutí dosednutím na šroubek dorazu, ne tupý zvuk dosednutí klapky na stěny kanálu. Když se pak podívám zespod karburátoru proti světlu, tak kolem klapek světlo místy jemně prosvítá (jinak mezery nejsou vidět). Po takovém seřízení jsem s nastavením volnoběhu nikdy neměl problém.