Sakra tak sem nebyl prvni s passati nadobkou No aspon ji mam lepe umistenou.

Matthes: JJ koukal jsem a navíc to bylo celé BMM.

fotky paráda. muselo to být super. v pátek mi na motorku pršelo a auto nejelo, tak jsem nakonec nevyjel...sobota práce, neděle únava..ale díky za ty fotky

ne, je to vhodne vyfocene hned po napatlani, po zavadnuti se to musi prelestit a ono to zase z te cernosti ztrati, aby to v pripade takhle hrozne zaslych narazniku zustalo takhle moc cerne, je potreba postup nekolikrat opakovat

Vít: i tak to je luxus
Tuner#2: jako vždy super fotky. Dobře, že ses mohl věnovat focení naplno

Tohle BMM? To je nejakej hybrid divnej Ma tam LEKR, MPI zapalovaci listu

NJ máš pravdu, lišty jsem se nějak nevšimnul a ani jsem to nějak moc nezkoumal. přišel jsem vyfotil a šel dál.

Jak někteří vědí 19. - 21. 6 2009 se konal 44. celostátní sraz sportovních vozů Škoda v ATC Velký Vír u Orlické přehrady.

Prostředí i kemp supr jako auta a lidičky.

Původně se mělo jet ve složení já se svým Rápem a Vít a Josef Radocha v jeho Rápu. Na jeho voze se ale bohužel začaly sypat brzdové rozvody, tak se raději nechalo autí doma. Inu vše zůstalo na mě, aby se nemuselo brát záložní spotřební vozidlo.

V autě tedy tři metrákový bejci + bágly v kufru. Čumák byl tak dole, že sem přední zástěrky sundal už u baráku Josefa nedaleko Kvasin páč už cesta od Víta byla zajímavá. Nakonec jsme tedy úspěšně odstartovali 250km jízdu z podhůří Orlických hor na Orlickou přehradu. (škoda že názvy nenaznačují blízkost obou míst ) Motor špičkový po celou cestu. Jak chlazení, mazání či dobíjení. Výfuk stále drží, startér také OK i s akumulátorem. Spotřeba paliva opět suprová na členitost terénu a můj styl jízdy.

Horší je že jsem teď šel pokoumat kolik to sežralo oleje. Když sem vyjížděl tak ta bylo přesně na rysce. Ted se celá měrka namočila na konci jen a pouze asi 5mm. Odhaduji že zmizelo tak 0.4 L asi. Což mu odpustím s ohledem na jeho stav při koupi, stylu jízdy a zátěži.

Takže je vidět, že to z rozpáleného motoru po 300km někde parádně teče a zřejmě kroužky už začínaj jít taky do kytek. Přeci jen dávaly se jako pokus na vymleté válce a nyní se pohybují v jejich třetí desítce tisíc kilometrů což jak říká miloš slováček – začíná jejich opětovný konec.

Co mě ale celou cestu vadilo hodně byly brzdy. Párkrát sem na ně skočil a už byl zvadlé celou cestu. Drčení chápu, ale že sem několikrát dostal pedál až na doraz se mě absolutně nelíbí. Pak se to naštěstí vždy srovnalo, ale i tak se bude řešit a procházet - přeci jen už ty brzdy pár desítek tisíc mají. Repasují se přední třmeny konečně. Dám nový obložení a uvažuji o novém HBV a kotoučích.

Velké pozitivum bylo že zkrácení chodu výrazně pomohlo přitáhnutí ručky, které mi pocitově připadala že zůstává viset, ale nikdy se to nepotvrdilo. Nejsem totiž zvyklí jezdit s plnou nádrží a více lidmi. Přeci jen je to zátěž při které to auto po vyřazení nepojede tak daleko jako pouze se řidičem.

Další porucha bylo ulomení předního držáku pojezdu řidičovi sedačky. Už se to moje válení a debilní vystupování nenechal líbit.

Co se týče ještě nízkosti vozu tak sem si jednou už celkem hnusně škrtnul stabilizátorem o šutr v kopci. Shodou okolností 2 km o od mého domu kde to dobře znám. Jinak bylo čelo od trávy sem tam. Zbytek naštěstí pochytaly dorazy, takže most i náprava jsou cajk.

Plastové podběhy jsou ovšem kapitola sama pro sebe. Jsou fakt chudáci, jak dostávaj jednu ránu za druhou, doufám že se to zanedlouho vyřeší jednou úpravičkou.

Někde kolem půli cesty jsem svěřil řízení Vítovi ať si to vyzkouší. Na to jak se necítil jel celkem slušně ale „normálně“ na což není podvozek stavěn, takže jsme se natřásali ještě více než se mnou. Ve Vlašimi přišla chvilka napětí – policejní kontrola. Vít předal k nahlédnutí řidičák a já papíry od auta. Vysvětlili jsme příslušníkovi, že auto je moje. Hned na to chtěl vidět povinnou výbavu. Tak vylejzáme z auta. V tom se policajt zadíval na podlahu což mě zamrazilo, páč tam jsou ty hliníkové pedály, ale nic neříkal, třeba se divil že tam není koberec a všechno je bílé. Hned na to příslušník pronesl: „To máte náký přicuclí k zemi ne ?“ a culil se lišácky. Já řikám: „No on je naloženej kufr.“ Což byla lišácká pravda, kterou viděl hned po otevření. Tak sem mu ukázal lékárnu. A on v tom:“ Kam ste vyrazili chlapi ?“ Josef povídá:“ Na sraz felicia coupe klubu.“ Policajt:“ Aha tak mi ukažte ještě nějakou žárovku.“ Ukázána. Dobrý tak jedte.

Fofrem pryč a tlemíme se naštěstí do ted. Na kola nic nepíp. Dobrý dobrý

Na hlaví silnici do Jižních Čech od Prahy jsme potkali snad všechny pražáky. Jako že by se tvořila kolona i tím že se brzdí v obci na 50ku sem viděl poprvé, ale možné to je koukám. Silnice fakt zacpaná. Aspoň že to bylo usek necelých 20ti km hned pryč na Sedlčany. Tam se nakoupilo něco málo k jídlu a pití a frčelo se dál.

Do kempu jsem trefili napoprvé. Zapsali se vyřešili formality, stal jsem se členem klubu a jeli jsme se ubytovat co chatky. Pak focení a procházení kempu. V noci vznikly nádherné fotky techniky, které jsou vidět ve Vítově albu hned zpočátku. Druhý den probíhal plus minus pár hodin dle programu klubu. Spanilka šíleně dlouhá snad 55km, ale co, byla pěkná krom půlky cesty v dešti což kabriím skutečně nesvědčí. Bylo krásné pozorovat lidi podél cesty jak obdivují. Vyjížďka vedla z kempu kolem chaty poslední ho prezidenta ČSSR Gustava Husáka a dalších pohlavárů. Prostě asfaltovaná cesta hlubokým lesem s výhledem na přehradní nádrž. Dále se pokračovalo přímo na hráz Orlické přehrady a po jejím druhém břehu na Žďákovský most a zpět do kempu. O žádných problémech nevím jako bouračky či vážné závady, ale nemůžu vědět vše.

V Neděli jsme se sbalili a předali chatu a hurá zpět do podhůří Orlických hor. Cesta opět no problemo. Oběd u Radochových byl výtečný jako i následně dvouhodinový rozhovor s členy rodiny. Pak odvést Víta domů. Tam jsem zase zůstal u vyprávění otce Víta, který Rapidy kdysi také stavěl v Kvasinách. Zkouška leštění mého „laku“, která mi výsledkem vyrazila dech, ale dělat to nehodlám teda Pak hurá domů a je to. Další skvělí sraz za Námi.

S pozdravem Váš Martin 007

To bylo dlouhy, ale precetl sem to cele Jesi to bude nekdo citovat tak dostane po tlame

Hezký )))

Martin 007: Uff, byla to fuška, ale hezkej komentář

no Martin to vystihl úplně skvěle. Jen se optám, jak dopadl lak?

Ten kousek prokouknul jak sviň jestli myslíš toto, ale ted už tam zase nic není.

Nojo, me by spis zajimalo jak nakloubil MPI listu bez rozdelovace na karbec

Bude tam elektronický zapalování na halla od IMf soft,IgniTech nebo něco podobýho...