Cín také oxiduje. Tak pozor na to. Pracoval jsem docela dlouho ve výrobě ovládacích skříní, kde byly stovky šroubovaných spolů s pocínovanými vodiči, po několika měsících až letech bylo nutné všechny spoje dotáhnout, jinak začínaly problémy. Výkonové vedení se nikdy necínovalo, dávala se očka, do kterých se pájely vodiče, ale to už nebyl problém. Nakonec se přešlo na lisování dutinkových koncovek a od té doby byl klid. Hliník - osvědčilo se dotahování šroubů následujícím způsobem: nejprve dotáhnout silou ruky co to dá, pak povolit a opět utáhnout. Když si to vyzkoušíte, zjistíte zajímavou věc - pokud použijete ještě nepoužitý vodič, hliník se při dotahování neustále smačkává, prostě materiál stále teče. Jakmile se ale uvolní tlak, tečení přestane a materiál tak nějak ztvrdne, následující dotažení je jakoby se dotahovala kalená ocel, prostě doraz a víc to nejde. Takový spoj vydrží docela dlouho funkční. Zkoušel jsem to pak i na tvrdé měděné vodiče a výsledek byl podobný, akorát ne tak výrazně znatelný.

No, staří frajeři to s hliníkem dělají tak, že použijí speciální tavidlo a na konce připájejí očka a mají jednou pro vždy klid. Pokud vás zajímá, proč hliník a ne měď - jednoduchá odpověď: z Maďarska byl docela velký dostatek hliníku, ale SSSR se s mědí moc nerozdávalo a ze západu to nešlo, nebyly valuty. No, už je to dávno pryč, ale paneláků máme pořád jako blech...