Ahoj.
V článku pana Čecha o karburátorech jsem se dočetl,že poškození membrány jenž ovládá 2.stupeň karburátoru dochází ke zvýšení teploty chladící kapaliny asi o 10 stupňů a k přisávání falešného vzduchu.Podobný problém jsem měl se svým karburátorem a po výměně dotyčné netěsné mebrány tento problém ustal.Ale stejně si nedovedu vysvětlit,proč má netěsná mebrána vliv na teplotu vody.Můžete mi to někdo vysvětlit?Má netěsnost této mebrány vliv na funkci sytiče?

Jediný, co mě napadá je ochuzení směsi, takže se hlava tolik nechladí benzínem. Ale že by to bylo až tak?

Já jenom vím, že u leteckých motorů se bohatost nastavuje i podle teploty, když je směs chudá, tak se motor moc hřeje. Ale jestli to je opravdu kvůli chlazení benzínem, to netuším.

To neni vůbec žádný chlazení benzínem, ale chudší směs má při spalování vyšší teplotu.

Teplota chladící kapaliny závisí na termostatu, ne na stavu membrány 2. stupně. Falešný vzduch může být nasáván přes prasklou membránu a kanály přímo do difuzorů, ale určitě nemůže ovlivnit chování termostatu. Těsnost této membrány nemá vliv na sytič u karburátorů EDSR a SEDR (u LEKRa už je to jinak).

Ano, a protoze chovani termostatu je dostatecne blbe, zvysena teplota spalovani muze zvysit teplotu vody.

Neberte, vazeni, termostat ve Skodovce za dokonalou soucastku! Zdaleka neni.

Nikdo ti tady netvrdí, že membrána 2. stupně ovlivňuje funkci termostatu, říkám jen, že chudší směs má vyšší teplotu spalování a proto zvyšuje teplotu motoru. Termostat ti funguje pouze pokud je ve velkém okruhu menší teplota vody než v okruhu malém, ale když se teploty vyrovnají, tak termostat může bejt pořád otevřenej a teplota se bude třeba zvyšovat, protože spalování produkuje tolik tepla, že na to výkon chladiče, respektive celýho chladicího okruhu prostě nestačí.

Chudší směs hoří pomaleji s vyšší teplotou, tedy při nedostatečném předstihu pro takto chudou směs dochází k časově odlišnému vývinu tepla, na což reaguje motor zvýšením teploty chladící kapaliny. Termostat ovlivní jen to, kdy se otevře a kdy se zavře. Pokud by to bylo tak, jak jsi napsal, tak by se motor na místě stojící nebo poskakující v koloně nikdy nemohl uhřát... Se sytičem to nemá nic společného, nasává se vzduch mimo hlavní palivový okruh.
Nebylo by od věci si ten článek znovu přečíst, co říkáš?

Asi mám na termostaty štěstí, rozdíl teploty mezi volnoběhem a plným výkonem jsem neměl nikdy vyšší než 5°C (na budíku). Takže těch 10°C jen špatnou směsí je pro mě něco neuvěřitelného.

To nemá s termostaty nic společného, protože motor pracuje správně a jeho převod teploty do chladící kapaliny je vyvážený s chladícím systémem, tedy teplota se drží tam, kde má.

Hele, zkus si sehnat ze starého karbu komoru, natrhni membránu a uvidíš...

Pokud se ti teploty vyrovnají při normální jízdě, není to směsí, ale ucpaným chladícím okruhem.

No, jak to tak čtu, musel jsem pojem "teplota chladící kapaliny" špatně pochopit.

Buďte někdo tak hodný, ujasněte mi to, o kterém místě se bavíme?
- teplota v motoru
- teplota na budíku (tj. před termostatem)
- teplota ve velkém okruhu (tj. za chladičem)



Se sytostí směsi jsem hodně laboroval, takže ono natrhnutí by mi asi další zkušenost nepřineslo.

Neříkám, že je to směsí, jen říkám, že chudá směs může opravdu pohnout s teplotou motoru vzhůru.

Na budíku, jinou teplotu k dispozici nemáš. Laborovat s tryskami a přisávat falešný vzduch je rozdíl.

V tom případě jsem přesvědčen, že jen falešný vzduch nemůže udělat 10°C. Už jen proto, že tento teplotní nárůst zhruba odpovídá termostatu zavřenému a plně otevřenému. O rozdíl v rámci jednotek °C se samozřejmě nehádám, i ten nejjednodušší motor je věda a všechno souvisí se vším.

Laboroval jsem i se vzdušníky, mechanikou ovládání druhé komory...

A prasklá membrána podtlakové regulace předstihu se počítá?