Copyright © 1999-2000, Petr Va & Panda internet studio Jakkoliv vatek i petisk obsahu serveru koda TechWeb me bt pouit jinde pouze s psemnm svolenm provozovatel serveru, je jsou uvedeni ve. |
Xenony (aneb zástavba do staršího vozu)
Rubrika: Světla
Publikovn: 19. dubna 2001
Proč jsou xenony lepší než halogeny ? Především mají daleko vyšší svítivost a přirozenější teplotu světla, která je podobná denní (pozn. 4200st.). Mají také nižší spotřebu proudu, běžně používané mají spotřebu 35W, a přitom svítí asi o 50% více než H4/60W. Přínos bezpečnosti je zde bez diskuzí, sice se ozývají hlasy, že xenony mají negativní vliv na protijedoucí řidiče, ale jde podle mne spíše o zvyk. Jedinou a podstatnou nevýhodou výbojkových světlometů je jejich cena, která je násobně větší než u halogenových. Proto se používají pouze u aut vyšších tříd (výbav) a luxusních vozů.
Rozdíl mezi hologenovým a xenonovým osvětlením ukazuje tento obrázek
(Philips).
Technika
Na začátku trochu teorie. Xenony jsou běžně nazývány světlomety, které
jako zdroj světla používají výbojky. Výbojky mají vnitřní atmosféru ze
směsi pylnů, často zde převládá xenon, odtud tedy lidové označní těchto
světlometů. Zjednodušeně výbojka funguje jako běžná zářivka, tj. nesvítí
zde vlákno v ochranné atmosféře, ale světlo zde vzniká výbojem mezi dvěma
elektrodami v atmosféře. Proto má výbojka také značně jiné charakteristiky
od klasické běžně používané halgenové žárovky. Předně výbojka potřebuje
ke svému startu vysoké napájecí napětí (přes 20kV) tj. musí zde být vysokonapěťové
trafo, toto napětí je potřeba ale pouze po dobu startu tedy asi 0,5-1s.
Po nastartování výbojka potřebuje střídavé napětí 85V, stabilizované. Pokud
není napětí střídavé snižuje se rapidně životnost výbojky protože se opaluje
především jedna elektroda. Když uz jsme u toho startování je zde další
rozdíl oproti halogenům, výbojky nemají rády startování, snižuje to jejich
životnost. Proto také většinou je komplet světlometu složen takto: vlastní
"tlumený" světlomet s výbojkou, dálkový světlomet zvlášť a obrysové světlo
v dálkovém světlometu. Dálkové se tedy nepřepínají s tlumenymi, ale pouze
se přípínají. Výbojka tedy svítí i při dálkových světlech. Takto má dělané
světlomety také např. Škoda Octavia. Jedinou mě dosud známou vyjímkou je
VW který tušímže u nového Passatu zavedl tzv. Bixenony, tedy výbojky jak
v tlumených tak v dálkových světlometech.
Standartně používané výbojky jsou dvou typů, liší se podle použití
pro reflektorové a projektorové světlomety, tak jak uvádí další obrázek.
Jedná se o typy D2R a D2S, například v Octavii je použit typ D2S. Oba typy
mají schodné napájení a používají se pro ně schodné napájecí jednotky.
Taktéž mají schodnou spotřebu - 35W.
Dodatečná montáž
Sice jsem se dočetl tušímže v Autohitu, že dodatečná montáž není možná,
ovšem opak je pravdou. Dokonce například Philips vyrábí sady pro nahrazení
žárovek H4 výbojkami. Takováto sada sestává ze dvou výbojek, dvou napájecích
jednotek, montážních mezikusů a kabeláže, cena se pohybuje okolo 300usd.
Pro osazení starších světlometů, které jsou původně konstruovány na
H4, jsou vhodné výbojky D2R. Je potřeba však vyřešit více problémů.
První z problémů je mechanického rázu, jedná se o upevnění D2R na místo
H4, je možno ho vyřešit více způsoby, vysoustřužením "mezi kusu", nebo
jednoduchým použítím kusu staré H4. V každém případě je však potřeba dodržet
jednu věc, aby bod odkud (já vím že to není bod, to je pouze pro příklad)
jde světlo byl ve světlometu ve stejných místech jako na H4. Tím se vyhneme
případným problémům s lomením paprsků tak kde by vlastně neměli být. Dále
je potřeba vyřešit zastínění, originální H4 ma přímo pod vláknem stínítko,
to zde není možné aplikovat, proto je potřeba ve větším rozsahu udělat
stínítko okolo. Příklad redukce i se stínítkem je na obrázku pod tímto
odstavcem.
Další možnosti výroby redukce a krytu ukazují následující obrázky (staženo z internetu).
Pokud máme toto vyřešené, můžeme se pustit do práce na zdrojové části, nejjednodušší možností je sehnat si originální zdrojové jednotky. Pro každou výbojku je potřeba jedna. Dají se použít i ze starších vozidel i když je málo pravděpodobné, že nějaké takové najdete na vrakovišti. Jednotky jsou spolu záměnné a většinou je na nich napsáno pro jaký typ jsou (D2R, D2S). Nezapomeňte i VN kabel s paticí, ten je velmi důležitý, podomácku se jen velmi špatně vyrábí.
Pohled do zdrojové části, zde se vyrábí jak startovací napětí 30kV tak stabilizovaných střídavých 85V provozního napětí.
Pokud nehodláte utrácet peníze za tuto část, je možno ji ve stejné kvalitě postavit za nepoměrně nižší cenu. Návody na stavbu i schémata se dají na internetu nalézt, stačí jen hledat. Nakonec je ještě potřeba vyřešit umístění těchto krabiček, které musí být poblíž světlometu, protože VN kabel je poměrně krátký. Posledním počinem je přepojení elektroinstalace, doporučuji zapojit jak na tlumené tak přes relátko i na dálkové.
Celkově je stavba tak i tak cenově náročná, nejlevnější varianta při stavbě zdrojové části a vlastní výrobě redukcí vyjde na cca 7000 Kč. Nejdrazší jsou zde v každém případě samotné výbojky, jedna stojí zhruba 3000 Kč. A to člověk ještě musí s klidem přehlédnout povinnost vozit ve vozidle jednu náhradní.
V závěru bych chtěl ještě upozornit, že světlomety s výbojkami musí být podle evropských předpisů vybaveny automatickým nastavovačem sklonu a ostřikovači světlometů.
Samozřejmně, že zástavba D2R místo původních H4 NENÍ POVOLENA.
Zdroje:
publikace a internetové stránky
philips
katalogové listy Hella
www.redhummer.com a další
Autor lnku: Chipmen (Petr Váňa)
E-mail: chipmen@skoda.panda.cz