Copyright © 1999-2000, Petr Váňa & Panda internet studio Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.

ROKO RALLYE 2001 (Jaká byla ???)
Rubrika: Akce
Publikován: 17. dubna 2001

Den před:
V 17.00 se potkávám s přáteli, kteří se také přihlásili a odjíždíme se podívat na trať sprintu a okolí a zkusit si jí také projet. Po ujetí zhruba 10 km se dostáváme k první „RZ“, kterou se okamžitě vydáváme sjíždět. Jelo se opravdu zostra, na této zatáčce je spousta drobného prachu který prosí o to aby jste zde trochu potrápily ruční brzdu a takové prosbě se těžko odolává…
Najíždím jako první se svým vozem a vypadá to takto:

Ovšem ani moji přátelé Pavel a Jirka se nechtějí nechat zahanbit a tak Pavel trápí svého sériového Favorita co se do něj jen vejde.
V jeho verzi jízdy to vypadá takto:

Po letmém seznámení s tratí kde se pojede sprint do kopce na čas a shlédnutí pár dalších užitečných informací odjíždíme posedět na pár příjemně vychlazených piv a poté se odebíráme každý k domovu, napjati jak to zítra dopadne…

V den soutěže:
Potkáváme se celkem 3 posádky z toho dva vozy jsou Favority, jedna škoda Rapid. Odjíždíme společně do sálu kousek za městem kde je uvítání a další informace o soutěži.
Jízda zručnosti: já čekám, Pavel s Jirkou v akci Po dojetí soutěže: bahno a špína převládají

Jsou nám představeny ceny… A tímto mým vozem jsme o ně soutěžily…

Pořadatelé nám začínají předkládat první základní informace. Kdo překročí povolenou rychlost o 30 km je diskvalifikován. …“Dejte si na to pozor, kdesi na cestě bude stát policejní radar, a bude měřit rychlosti. Dohledáme Vás potom podle soutěžních čísel“. To se týká míst, které se jedou za normálního provozu. Dojezd první části orientační jízdy je do 50 minut od startu k místu kde se pojede sprint. A mnoho dalších informací, které se každý snaží vstřebat. Dostává se na přidělování soutěžních čísel a poté následuje kvíz. Kolik má hvězdiček ve znaku Subaru? Šest shodujeme se jednoznačně s mým spolujezdcem. Kdy zemřel Bedřich Smetana??? Hmmm…tak to už tak jednoznačné není….
Po skončení tohoto kvízu je rozhodnuto že start prvního vozu je v 8.45, mezitím si jdou všechny posádky vozů vylepit svá soutěžní čísla na skla vozů……
Po startu odjíždíme ihned již podle slepého itineráře na jízdu zručnosti. Auta startují s minutovým odstupem podle soutěžních čísel. Jenže nastávají u nás menší zmatky a odjíždíme se zpožděním. Jeď, dělej musíme je dohnat, křičí Jirka, můj spolujezdec. Přidávám plyn a vjíždím do obce 90km/k. „Do hajzlu brzdi, brzdi sakra, HNED!!!“ křičí naopak zase Jirka. Bez jakýchkoliv otázek šlapu na brzdy neboť mu důvěřuji a vím že to nežádá jen tak bezdůvodně. „Co je, co se děje“ opětuji mu zvýšeným hlasem. „Radar“ odpovídá rychle Jirka. „Oni tam stáli, kolik jsi jel?“. „Nevím, nevím kolik, něco přes 80 km/h“. Později se dozvídáme že jsme překročily povolenou rychlost o 28,5 km/h a jsme za to nemilosrdně penalizováni. Přijíždíme k místu kde se jede jízda zručnosti. Ta se skládá z nastoupení do vozu, nastartování a projetí slalomem mezi kužely. Poté následuje nájezd do garáže, ze které se ihned vyjíždí pozpátku a následuje opět slalom, také pozpátku. Poté prudká otočka, přejetí prkna a zastavení na určeném místě. To vše samozřejmě v daném čase. „Teď, teď na to šlápni“ volá Jirka vykloněný z okna vozu sledujíc jak se přibližuji k místu určenému na zastavení. Okamžitě šlapu na brzdu a přejíždím určené místo asi o 5cm. „Dobrý, dobrý to by šlo“ komentuje spokojeně Jirka. Po oznámení výsledku jízdy zručnosti posádce se jede již podle slepé mapy přímo orientační soutěž. Na itineráři jsou vyznačeny místy různé orientační nebo záchytné body, kterých se musíme držet. Přehlídnutí jediného znamená totální zabloudění. „Paráda máme jednoho“ komentuji když se před námi objeví Škoda 120 se soutěžním číslem na skle. Přidávám plyn, i když vím že v den soutěže sněžilo a je namrzlo. „Dávej bacha“ ozývá se ze sedačky spolujezdce. „To se musí povést“. Zbývá mi na předjetí asi 100 m, ale v zatáčce. Horizont je přehledný, vidím až do konce této táhlé zatáčky a tak v 90 km/h zařazuji 3 stupe� a přidávám. Znenadání cítím prudký „ústřel“ zadní části vozu, a než se naději tak kontruji volantem proti směru otáčení vozu. Pozdě…. Auto se ve 110 km/h prudce otáčí kolem své osy a vynáší nás do pole ve kterém se ještě jednou o půl osy otáčíme. Poté za padání drnů a bahna zpět na zem zastavujeme. „Dobrý???“ „Jasně jeď dál“ odpovídá klidným hlasem Jirka. V takovýchto chvílích jsem opravdu rád, že mám ve voze čtyřbodové pásy…

Jedna z mnoha zatáček, které jsem musel projíždět…

„No tak, proč nestartuješ??“ „Protože ten sráč nejede, něco se muselo podělat“ odpovídám naštvaně. Otevírám kapotu a zjišťuji co se děje. „Je to jasný, povolil se rozdělovač“ volám na Jirku po chvíli hledání. Pouze podle oka ho srovnávám na původní polohu a zkouším start. „Dobrý, dobrý chytnul“. Jedeme asi 500m a auto při sešlápnutém plynu začne skákat jako když dojde benzín…“Co to zase je!!!!“ Opět rozdělovač, špatně jsem ho nastavil, a auto mělo naprosto rozhozený předstih. Zkouším to tedy podruhé. Rovnám ho do jakési polohy, o které si myslím že je správná. Tentokráte to vydrželo. Když jsem potom po soutěži dojel za známým, který má dílnu a paltest, ukázal se předstih 16...

A zde jsou serpentiny se kterými právě bojuji…

„Tak a jsme tu“ neodpustí si poznámku Jirka, když uviděl serpentinu a auta valící se rychlostí do zatáček. Po menších zmatcích přichází řada na nás… Tři, dva, jedna, jeď řve pořadatel a zvedá praporek. Motor vytočený na 5000 otáček dává po uvolnění spojky povel na rozjezd kolům. Ty se však při takových točkách motoru protáčejí a já urychleně aniž by jsme se pohnuli o jediný metr řadím 2 stupe�. Otáčkoměr ukazuje 4000 otáček a nám se stále protáčejí kola na namoklé silnici. Pár metrů před zatáčkou dávám 3 stupe� a několik sekund poté opět dvojku. S tou také při 5500 otáčkách projíždím první serpentinu. Náhle jak se otevírá horizont vidím pár desítek lidí. Hlouček blíže k nám mává malou vlajkou Škody a.s. a ukazuje znamení abychom více vytočily motor. Letmo se dívám na otáčkoměr který ukazuje téměř 6000 při 3 stupni. Lidé za námi vcházejí do cesty a natáčí naší jízdu na kameru, nebo fotí. Stylem nájezdu na trojku, výjezdem na dvojku při 6000 otáčkách dostáváme slušný čas. Jen pro zajímavost Nissan 4x4 2.0 l obsah, měl čas 1 minutu 14 sekund, náš vůz měl 1 minutu a 24 vteřin….Na konci serpentin je úkol zastavit na čáře. Přehlížím jí a šlapu na brzdy příliš pozdě. Přejíždím čáru o 50 cm….

Konec:
Po splnění této části následovalo ještě pár drobných úkolů. Poté jsme se sešli na místě kde se ráno vyjíždělo a tam se i vyhodnotily výsledky a předaly ceny posádkám. Poté se posedělo a pustilo video které se natočilo v průběhu závodů. Celkově to byla velmi vydařená, adrenalinová akce, i když někteří účastníci nepřekročily rychlost 50 km /h po celou dobu závodu…
Také by jsem chtěl poděkovat Pavlovy a Jirkovy za jejich skvělou pomoc při shánění kamery a podobných věcí. Takže kluci: Díky.
Za 14 dní jedu závod o pohár města Velešín v automobilové soutěži. Pokud máte zájem aby jsem Vám opět zprostředkoval dojmy z této soutěže včetně fotografií, nechte komentář u článku a podle počtů příspěvků by jsem opět něco nafotil a natočil, respektive poté napsal.

Autor článku: Realife (Bohuslav Ĺ olc)
E-mail: realife@sendme.cz