Copyright © 1999-2000, Petr Váňa & Panda internet studio Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.

Zkušenosti z provozu vozidla Octavia Combi (v motorizaci 1,9 TDi 81 kW)
Rubrika: OstatnĂ­
Publikován: 28. srpna 2007

Tento článek jsem napsal po prodeji výše uvedeného vozidla, které mi sloužilo přesně 49 měsíců k naprosté spokojenosti. Vozidlo Škoda Octavia Combi 1,9 TDI 81 kW ve výbavě Elegance bylo doplněno vyhříváním trysek ostřikovačů, ostřikovači světlometů a uvnitř oddělovací mříží nákladového prostoru z důvodu odečtení DPH. Bylo služební a bylo mi předáno do užívání 1. 4. 2003. Za 49 měsíců provozu najelo 268 377 km, kdy jsem ho vrátil a dostal nové. Pořizovací cena včetně mříže a DPH byla 673 500 Kč. Motor byl vybaven čidly pro možnost prodlouženého servisního intervalu, který je pro tyto vozy až 50 000 km.

Zkušenosti z provozu

Ohledně hlučnosti ve vozidle lze mít pouze jednu připomínku – hluk od kol na hrubých površích, nejvíce se tento jev projevuje na starých betonových površích našich dálnic. Hlučnost od motoru je velmi malá, prakticky nejde poznat, že je ve vozidle namontován diesel, jen při větších mrazech je po nastartování chvíli slyšet typický klepavý zvuk.

Výhled z vozu – obecně řečeno špatný. Dozadu je to hrůza hrůzoucí, směrem dopředu a do stran je problém v A sloupcích, které jsou příliš silné a hodně skloněné, takže šikmý výhled dopředu je proti Š 742 výrazně horší. Mytí vozidla v myčce – na některých místech, zvlášť v oblasti pátých dveří a za předními lapači nečistot, zůstávají neumytá místa, totéž platí u zpětných zrcátek. Je nutné tato místa umýt dopředu ručně, jinak se na nevyčištěná místa nenanese vosk v myčce. Problém s neodmontovatelnou anténou skončil jejím zlomením při jednom z mytí, rádio hrálo jen v místech se silným signálem. Nakonec jsem prut, který prý nejde vymontovat, jednoduše vymontoval a použil klasický anténní prut z Felicie, který jsem jen mírně nožem upravil.

Ostatní – největší problém bych spatřoval v nízké světlé výšce v oblasti motoru a převodovky. Tento motor je těžký a má asi hlubší olejovou vanu. Když se podíváte na dvě vedle sebe stojící Octavie, jedna s dieselem a druhá s benzínovým motorem, diesel má níž přední část vozu, což sice může vypadat esteticky lépe, ale praktická stránka je silně diskutabilní. Stačí skutečně menší výstupek na silnici, který naše staré známé škodovky nevyvedou z míry ani omylem a ozve se celkem slušná rána, která často končí proražením olejové vany.

Pneumatiky – jako první pneu z výroby byly namontovány Micheliny 205/60R15, se kterými mělo auto nejmenší spotřebu, a vydržely přes 40 000 km, jenže rády pískaly. Nepodařilo se mi nikdy dosáhnout hranici 50 000 km ani na letních, ani na zimních pneumatikách, přestože jsem měnil přední za zadní, aby se sjížděly rovnoměrně. Zkoušel jsem jak 195/65R15, tak 205/60R15, výsledek stejný. Předek je těžký, pneu sice vedou dobře stopu, ale dost si při ostřejším průjezdu zatáček pískají. Poslední zkušenost s poslední generací letních Continentalů skončila naprostým fiaskem – po 15 000 km byly přední na vyhození… Stejně dopadly Bravurisy, ty vydržely ještě méně… Je faktem, že auto dostávalo dost zabrat, takže se jen potvrdilo, že životnosti pneumatik divočení s Octavií vůbec nesvědčí. Ze zimních pneu mám nejlepší dojem z Dunlopů, zvlášť na sněhu.

Provozní údržba vozu se skládala jen a pouze v dolévání nafty, oleje a huštění pneumatik. Dokud ještě na Šafránce (čerpací stanice na Jeremiášově ulici v Praze 5) fungovalo mytí motorů, vždy jsem po zimě nebo když se mi zdálo, že je motor „málo vidět“, tento umyl. Jinak se dělala jen a pouze pravidelná údržba podle předpisu a počítadla servisních intervalů. Nikdy nenastala žádná závada za provozu vozidla, která by mi znemožnila dojet do cíle cesty nebo vytvořila takový stav, že by podle platné legislativy nebylo vozidlo schopné silničního provozu. Akumulátor Akuma s „magickým okem“ je dodnes v autě původní a za celou dobu nebyl dobíjen jinak, než alternátorem.

Závady – 2x proražená olejová vana motoru (při cca 23 500 km). Poprvé došlo jen k prasknutí materiálu, olej jen tak pomalu vykapával, tak dvě štamprle denně. Stačilo vanu zatěsnit z venku silikonovým tmelem na motory a byl klid. Jenže vozidlo bylo v záruce, tak jsem nechal pro jistotu vanu vyměnit. No, nevybral jsem si dobrý servis, ten �ouma, co to opravoval, mi tam dolil nepředepsaný olej a navíc pomocí tlačítek na přístrojové desce nastavil pevný servisní interval 15 000 km, což mi neřekl (což bylo jeho jediné štěstí, jinak by na mne vzpomínal ještě o dalších Vánocích). U těchto vozidel byla nějaká softwarová chyba, která znemožnila díky nastavení tlačítky místo servisním přístrojem opětovné nastavení prodlouženého servisního intervalu, pořád se opakovalo 15 000 km. Od té doby se vyhýbám značkovým servisům. Druhá rána byla daleko horší (při cca 38 000 km) a došlo k ní jen asi 200 m od místa prvního průrazu, což bylo docela komické. Naštěstí je v Kadani značkový servis a tak mi vyměnili vanu a udělali i ostatní předepsaný servis, protože jsem zrovna měl jít další den na předepsanou prohlídku – už se načetlo těch zprasených 15 000 km… Jinak k další podobné závadě nedošlo, kdy bych třeba ulomil kolo atd. (Oprava nastavení proměnného servisního intervalu byla provedena až při další prohlídce někdy v 87 000 km jednou firmou v Líbeznici, která to uměla, i když se mi zdálo, že mi nastavili pevný interval 50 000 km, ale na monitoru jejich přístroje se skvělo „proměnný interval“, tak nevím…)

Závady z provozu – při cca 53 000 km se odporoučel přerušovač směrových světel, vyměněn v záruce. Při asi 75 000 km přestal rozumně pracovat naklápěč levého předního světlometu, vyměněn v záruce. To bylo sice hezké, ale pak jsem si všiml, že mám v autě lékárničku s roku 1997… Takže do toho servisu už také nepojedu… Pak jsem začal jezdit ke kamarádovi, který se zabývá opravami koncernových vozidel, a od té doby jsem neměl jediný problém s tím, co mi zůstalo a nezůstalo v autě, kromě toho bylo vždy uděláno to, za co jsem zaplatil.

Naklápěč na pravém světlometu odešel asi ve 140 000 km, ten už byl po záruce, oprava asi 1 300 Kč.

První žárovka H4 se odporoučela někdy ve 102 000 km a druhá o pár dní později. Kupované v obchodech vydržely od 15 000 do 40 000 km, upozor�uji, že jsem svítil i v létě trvale. Žárovky +50% nemají o nic delší životnost, než kterékoli jiné z klasických H4, jejich cena je vysoká, přešel jsem na +30%, kde je cena tak nějak srovnatelná. Bez ohledu na značku mají živnosti stejnou, nevydrží žádná více, než tak půl roku svícení (což je asi 30 000 km). Jinak jsem vyměnil obě žárovky předních obrysových světel a obě zadní, osvětlující SPZ a 2x levou brzdovou. Za celou dobu neodešla ani jedna žárovka směrových světel.

Někde okolo 100 000 km jsem začal pozorovat škubání při dobrzďování, při servisní prohlídce v cca 112 000 km byly vyměněné přední kotouče. Další výměna kotoučů byla opět asi po 100 000 ujetých km, zase „škubaly“. Brzdové destičky by zcela jistě vydržely 150 000 km, nebýt výměny kotoučů. Zadní kotouče vydržely až asi do 178 000 km, kdy už byly docela dost sjeté. V této době se měnili všechny tlumiče pérování a žhavící svíčky. Ovšem to nejsou závady, ale provozní opotřebení.

Poslední výraznou závadou byl vadný servomotor zámku LZ dveří, dveře nešly vůbec otevřít ani ručně, až jsem to vzal hodně velkou silou, motorek dojel do koncové polohy a tam zůstal trvale. Silentbloky na přední nápravě se měnily asi 2x za celou dobu, co jsem auto měl, při posledním servisu ve 257 000 km bylo vyměněno ložisko pravého předního kola a napínák řemene alternátoru s alternátorem, vibrace nenapnutého řemene způsobily prasknutí předního víka alternátoru.

Někdy okolo 200 000 km jsem zjistil nefungující vyhřívání sedadla řidiče a také nemožnost nastavení bederní opěrky (což mne docela zarazilo, protože jsem ji vyzkoušel jen jednou, když jsem měl auto nové a od té doby se s ní nemanipulovalo).

Jinak se postupně začala projevovat vůle v řízení, která při STK byla již na snesitelné hranici a technik musel zavřít obě oči, aby auto pustil dál.

Spotřeba paliva a oleje

Nejdříve olej. Co tam nalili ve fabrice jako první nápl�, nevím, ale šlo o nějaký long life olej. Po druhém proražení vany byl do motoru dán nějaký olej snad od Aralu, měli ho v servisu, jiná možnost nebyla. Od další výměny někdy v 87 000 km jsem používal trvale olej ELF 0W-30 long life. Při této výměně byla aplikována přísada do oleje od Bishopa, motor trochu ztichl, ale jinak nebylo poznat nic, na výkonu jsem nepozoroval rozdíl a spotřeba oleje zůstala stejná, tedy minimální. Prostě syntetické oleje se už moc vylepšit nedají ničím, což tvrdí i sám John Bishop. Většinou jsem dolil tak litr na 15 000 km, později na 13 000 km. Záleželo také na tom, jak rychle se s autem jelo. Při vyšších rychlostech na dálnici se spotřeba oleje zvyšovala. Další aplikace Bishopa již provedena nebyla, nějak jsem zhodnotil, že nemá význam, auto se stejně mělo prodat a i přes více, než čtvrt milionu kilometrů, nebyl poznat jakýkoli pokles výkonu.

Spotřeba paliva – jelikož se nesnažím závodit a spotřebu si hlídám, celková průměrná spotřeba, počítaná podle ujetých km na tachometru a nakoupeného množství nafty (musím spotřebu evidovat), vyšla za celou dobu asi 5,5 l/100 km. V létě se dalo jezdit tak za 5 – 5,3 l/100 km, v zimě se spotřeba pohybovala asi o 0,5 – 0,7 l/100 km výše. To je dáno zimní naftou, kde je hodně lehčího petroleje a vyšším valivým odporem pneumatik. Také je znát, když koupíte naftu někde v Německu, auto úplně jinak jede a spotřeba klesá k hodnotám, uvedeným v Technickém průkazu k vozidlu. Na naši naftu, ať jsem se snažil, jak chtěl, jsem se nikdy k předepsaným hodnotám ani nepřiblížil.

Na základě evidence spotřeby jsem zjistil, že palubní počítač ohledně spotřeby docela slušně kecá, jeho údaje je nutné násobit číslem 1,07.

Porovnání s novou Octavia Combi II 1,9 TDi PD 77 kW Elegance

No, asi tak – nová Octavia má daleko více odkládacích prostorů. Problém zavazadlového prostoru – okno pátých dveří a tedy celé dveře jsou více skloněny, takže se zmenšil prostor nad úrovní spodní hrany zadních oken – což je pro moje používání vozidla docela slušný handicap. Také nesmyslně řešená roleta, kryjící zavazadlový prostor, mi komplikuje život. Odkládací prostory v bocích zavazadlového prostoru jsou menší a špatně řešené. K náhradnímu kolu se nedá umístit povinná výbava, zabírá zbytečně odkládací prostor na bocích. Na druhé straně oce�uji velké množství háčků a ok na bocích prostoru, kdy se dá dobře řešit upevnění nákladu.

Každopádně co oce�uji, tak daleko lepší sedačky, sedáky jsou delší a opěradlo má výrazné boční opěry. Umístění rádia je lepší, je výše a je na něho dobře vidět. Klimatizace je také lépe řešená (zde je dvouzónová) a je lépe vidět na ovládací prvky. Pozitivní je, že se rozsvítí okamžitě po otočení klíčku bez ohledu na stav přepínače světlometů. Co mi vadí, tak řešení počítadla kilometrů, kdy se musí přepínat mezi denním a celkovým stavem. Také řešení spínání ostřikovače světlometů je na hlavu, nelze je sepnout řízeně, musí člověk 5x stisknout ostřikování čelního skla…

Výhled z vozu – platí to, co jsem psal o staré Octavii, opět hrůza.

Motor – v první řadě je hlučnější, než původní 81 kW. V nízkých otáčkách se mu vůbec nechce, starý motor poslušně táhnul od otáček volnoběhu s výraznějším nárůstem někde okolo 1500 rpm, PD se začne teprve v těchto otáčkách se zíváním probírat a zátah je cítit až někde okolo 1750 rpm. Je sice faktem, že mám najeto 5300 km, ale i tak si myslím, že charakteristika motoru se záběhem nezmění. Také si myslím, že výkon 77 kW není pravda, že má motor víc, dalo by se věřit hodnotě 87 kW, kterou naměřili u CIMBU před přečipováním. Jinak mi také vadí zkrácení prodlouženého servisního intervalu na 30 000 km.

Spotřeba – zatím těžko říct, palubní počítač ukazuje 5,4 l/100 km, podle dopl�ovaného paliva je 5,56 l/100 km, tedy se mi zdá, že počítač méně lže. Motor není ještě zajetý, takže tyto hodnoty neberte moc vážně, uvidím, co se bude dít tak po ujetí 20 000 km. Kolega se stejným motorem, ale sedanem v nižší výbavě má spotřebu 5,5 l/100 km, má najeto přes 30 000 km, ale jezdí jinak, i když zrovna nezávodí. To, že mají PD motory vyšší spotřebu, je obecně známé a je to uvedeno i v technických údajích k vozidlu. Spotřebu oleje jsem zatím neměřil, je málo najeto.

Jízdní vlastnosti – auto má větší světlou výšku, aspo� vizuálně tomu tak je. Elektrohydraulický posilovač řízení je docela příjemná věc, stačí jen zapnout klíček a dá se otáčet volantem. Auto se ale chová jinak, zatím těžko mohu přesně říct, jaký je rozdíl, ale zdá se mi vratší při prudkých změnách směru, přestože stopu drží dobře, což může být způsobeno delším rozvorem a výše položeným těžištěm. Jinak vedení stopy ve vysokých rychlostech je velmi dobré a auto poslouchá volant. Ovšem podotýkám, že je to ryze subjektivní dojem, odvislý od mnoha kilometrů najetých s vozidlem jiným.

Automatické rozsvěcování světlometů – dá se naprogramovat pomoci VAGu. Tady se ale něco silně nepovedlo. Světla se rozsvítí okamžitě po zapnutí klíčku a nezhasnou ani při startování, také nerozumím tomu, proč se nerozsvítí přístrojová deska. Při vjezdu do tunelu není vidět na přístroje… Holt někteří programátoři autům asi moc nerozumí… Pokud chci přepnout na dálkové světlomety, musím přepnout přepínač světel ručně do správné polohy, jinak mám smůlu, ale na druhé straně je to dobře, aspo� ve dne omylem nesvítím nepředpisově.

Můj osobní názor na Octavia II. generace je celkově pozitivní, jen sestava motorů je nějak mimo moje chápání. Benzínové FSI motory s nesmyslně vysokým kompresním poměrem 12:1 na to, aby jely a nežraly, potřebují 98 oktanový benzín, což je u nás drahý špás a nevyplatí se (z tohoto pohledu je to na Slovensku příznivější, tam mají rozum a zbytečně nepředražují). Na Natural 95 motor nechce jet a víc žere, kdo má v nové Octavia původní celohliníkovou 1,6 74 kW, je na tom z provozního hlediska lépe. Oba diesely typu PD nedosahují provozních vlastností původních turbodieselů, to, že mají větší výkon, ale nevyváží špatný zátah z nízkých otáček a vyšší hlučnost, o spotřebě nemluvě. Kromě toho je nutné hlídat použité oleje, pro PD není vhodný každý typ. Benzínový 1,8 T v typu RS je tak nějak mimo realitu a 1,4 16 V je na dolní výkonové hranici. Dovolím si říct, že momentálně nemá VW rozumnou alternativu v motorech, kterou by zlepšil nabídku.

Autor článku: CJ (Jiří ÄŚech)
E-mail: jicech@quick.cz