|
21. června 2000
Údržba a opravy automobilů Škoda Feliciarecenze knihy
Předmětem recenze je kniha vydavatelství Kopp, vydaná v roce 1999 v
edici Jak na to. Autorem kupodivu není M.R. Cedrych, ale dvojice autorů
z Velké Británie - pánové Mark Coombs a a R.M.Jex své dílo vydali pod názvem
Skoda Felicia Service and Repair manual v témže roce v nakladatelství J.H.Haynes
. Knížku velmi slušně přeložil a současně redigoval Jiří Vokálek.
Formát, tisk a vazba.
Brožované vydání ve formátů A3 se v autě vozit nedá. Ono to ani není
zapotřebí a kniha je určena spíše pro zařazení na polici v dílně servismana
či technického fandy. Desky by mohly být o něco odolnější a lepená vazba
by též snesla kvalitnější provedení, které by ale nejspíš knížku dostalo
do již těžko stravitelné cenové hladiny. Takto je třeba jenom zdůraznit,
že rozevírání brožury ve hřbetě pro ni zřejmě bude mít vbrzku tragické
následky a vyspravování rozlomených míst izolepou bude časté. Tím ale mé
výhrady k provedení končí, tisk samotný je velmi slušný, použit je papír
s vyšší gramáží, který se ani při navlhnutí v dešti nekroutí a netrhá,
tisk je sytý a ostrý, fotografie dobře zpracované, pérovky kontrastní.
Použité písmo je dobře čitelné i na vyšší vzdálenost, volba řezu a velikosti
odpovídá logice členění textu.
Obsah.
Kniha je rozdělena do celků, poměrně dobře vystihujících okruhy servisní
a opravářské činnosti s tím, že jednotlivé okruhy jsou pak dále členěny,
obvykle podle motorů. Po stručném úvody následuje okruh, věnovaný
běžné údržbě a opravám, dále jsou popsány opravu motoru, prováděné ve vozidle
( s popisem demontáže a GO motoru), následuje popis chlazení motoru, topení
a větrání, popis palivové soustavy, systémů řízení složení spalin, výfukové
soustavy, startéru a dobíjení, zapalování a žhavení, dále je popsána spojka,
převodovka, hnací hřídele kol, brzdy, pérování a řízení, karosérie a popis
končí elektrickou instalací, schématy zapojení a dodatky. Každý celek
je dále členěn do číslovaných kapitol a v rámci kapitoly je pracovní postup
rozepsán do očíslovaných kroků, jimž (poněkud nelogicky) odpovídá i číslování
fotografií, jimiž je kniha bohatě protkána. Tak po obrázku 12.28 následuje
obrázek 12.32 ..., no, dá se na to zvyknout. V záhlaví každé kapitoly je
počtem vybarvených klíčů deklarována náročnost popisovaného postupu ve
stupnici
-
snadné, pro začátečníky s malými zkušenostmi
-
lehce obtížné, pro začátečníky s trochou zkušeností
-
středně obtížné, pro kutily s více zkušenostmi
-
obtížné, pro zkušené mechaniky
-
velmi obtížné, pro zvláště zkušené mechaniky nebo profesionály
Ocenění obtížnosti vcelku odpovídá stupnici, ačkoliv osobně bych
například honování válců zařadil do čtvrtého stupně obtížnosti místo třetího,
jak ho oceňují autoři. Možná je to v Británii oblíbená zábava kutilů s
více zkušenostmi. Pravděpodobnější ale je, že pánové Coombs a Jex soudí
ostatní podle svých (zjevně nemalých) zkušeností a podvědomě nasazují laťku
výš. To je třeba mít na vědomí ještě před tím, než se čtenář rozhodne použít
knihu jako pracovní návod.
Praktická použitelnost.
Kniha je velmi instruktivní, tedy absolutně nečtivá. Informací, nesouvisejících
s tématem, je naprosté minimum, vše se řídí principem „čas jsou peníze“.
Obvykle je uveden pouze název činnosti a dále již následuje číslovaný popis
jednotlivých kroků, podobný postupovému check-listu. Rozdělení postupu
na kroky pak vcelku logicky odpovídá jednotlivým pracovním úkonům, s drobnými
vyjímkami, vzniklými evidentně při redakčním zpracování na počítači (namátkou
na straně 167 by bylo vhodnější nejprve vozidlo zaparkovat na rovné ploše
a až poté vypustit přetlak z palivové soustavy). Pokud daný krok vyžaduje
ilustraci, je opravdu přítomna fotografie nebo pérovka. Pokud je do fotografie
graficky zasahováno (šipky, popisky), působí grafika přirozeně a je ku
prospěchu věci. U pérovek, obsahujících očíslované odkazy je patrná nejednotnost
v autorském přístupu, někde je popis odkazů součástí obrázku, jinde jsou
čísílka zmiňována v samotném textu. Absolutorium u mne získává přehledná
tabulka s utahovacími momenty důležitých spojů a souhrny technických údajů,
uvedené v záhlaví každé kapitoly Otravné (leč pochopitelné) jsou vkládané
inzeráty - uvnitř textu vyloženě ruší, na obálce je jakž-takž dají překousnout.
Mám za to, že Kopp rozhodně nemá takovéto úlety zapotřebí, i když inzerátů
je v textu mnohem méně, než vkládá například Grada.
Koupit či nekoupit ?
Knižka není určena pro amatéry. O tom, jak vozidlo funguje a jak se
mění žárovka v zadní svítilně se toho laik mnoho nedočte. Cílovým spotřebitelem
je podle mého názoru technik servisní dílny, která se na škodovky nespecializuje,
ale chce pro svůj personál zajistit kvalitní podklad pro poměrně široké
spektrum vykonávaných činností od běžné údržby po GO motoru a rozsáhlé
opravy havarovaného vozu. Zcela ale chybí popis oprav převodovky, autoři
se omezují na popis demontáže převodovky z vozu a jejího opětovného zamontování.
Stejně tak u popisu oprav karosérie jsou uvedeny pouze obecné lakařské
zásady a popis odstrojení, klempířina ani lakýrničina však do sféry zájmu
autorů nespadá. Užitek z knihy bude mít i domácí kutil, pociťující potřebu
vědět, jak je co ve škodovce sesazeno dohromady a odmítající platit autorizovanému
servisu za věci, které si může udělat sám. Zklamán bude naopak každý, kdo
bude očekávat beletrii ve stylu „historie o tom, kterak motoru nový olej
přičiniti, aniž by olej starý znečistil váš dvorek, garáž a vás samotného“.
Dá se předpokládat, že kniha nebude ani vhodným dárkem pro manželku, jezdící
rodinným vozem jednou týdně na angličtinu, pokud ovšem nechcete obdarovat
sami sebe a manželka vám na knížku jinak peníze nedá.
Lapsusy a nedostatky.
V části Identifikace vozu zcela chybí obrázek umístění čísla motoru
pro oba VW motory, jak 1,6 MPI, tak 1,9D. Chybí lepší popis seřízení
zapalování Simons 2P (se dvěma zdvojenými zapalovacími cívkami), které
bylo též dlouho montováno. V téže části - pojem „změna předtisku“
patří do polygrafie, nikoliv do knihy o autech. Pro všechny systémy chybí
jakákoliv zmínka o testerech VAG - ačkoliv lze jen stěží předpokládat,
že si je amatér pořídí, v servisní praxi se bez nich nelze obejít. V kapitole
o žhavení je poměrně zmateně popsána funkce zapínání žhavicího systému
(žhavení zapíná jak klíček, tak dveřní spínač). Jinak je ale kniha mimořádně
pečlivě sepsána (a zřejmě i redigována, věcných nedostatků je i při skrupulózním
posouzení minimum) a kvalitně přeložena - odborná terminologie odpovídá
a celek je přes veškerou technickou suchopárnost čitelný bez pocitu zmermomocnění
jazyka.
Resumé.
Za nějaké bratru tři stovky představuje kniha Coombse a Jexe podařené
dílko a nakladatelství Kopp patří dík za její vydání, které poměrně slušně
doplňuje jinak zaměřené manuály René Cedrycha. Zatím všechna vydání,
která jsem měl možnost vidět, byla plná olejových skvrn a měla problémy
s vazbou ve hřbetu - z toho usuzuji na jejich intenzivní používání. Pro
kutily, kteří dočetli až sem, uvedu jako bonus vlastní zlepšení výtisku.
Vazbu je třeba proseknout (snese se i provrtání mezi lištami) asi půl centimetru
od hřbetu čtyřmi otvory 5 mm a stáhnou plastovými šroubky z rychlovazačů.
Tím potenciální trhací kalendář změníte na solidní servisní manuál, který
klidně můžete zatížit v otevřené poloze i docela těžkým francouzákem.
Autor článku: Milkov (Milan Kovář)zobrazit další autorovy články upravit článek pro tisk
|
|
|