ŠKODA techweb [homepage]
Elektrika
16. února 2001

Senzor pro stěrače

instalace pro starší vozy


Nové drazší vozy mají dnes již v standartní výbavě užitečného pomocníka zvaného automatický senzor deště. U Octavie se nalézá  standartně pouze v nejbohatší výbavě LaK, u verze Elegance je možno si ho za poměrně malou částku 2650,-Kč přiobjednat. Senzor mají některé automobilky zvlášť v oblibě např. Peugeot ho montuje i do "nižších" modelů. V poslední době jsem zaregistroval jedinou firmu která nabízí tento senzor i pro starší vozidla, (Hella, Raintronic). Nicméně ceny tohoto dodatečného systému jsou vysoké a je určen pouze pro vybraná vozidla.
Já rád často "experimentuji" a vyvíjím, proto jsem si obstaral jeden tento senzor z Octavie a začal dělat pokusy jak ho zabudovat do vozidla. Poznamenám, že montáž neprobíhala do Škodovky, ale do jiné značky, takže zde nebudu uvádět konkrétní schémata.

Sestava, nahoře držák, vlevo přepravní krytka, vpravo čidlo s kabeláží.

Prvním problémem je montáž čidla samotného. Nejdříve je nutno najít vhodné místo, zde je potřeba zohlednit více faktorů, od předpisů (zábrana ve výhledu), přes specifika (senzor musí být pod stíranou oblastí a kolmo) až po drobnosti,  jako že ho nelze dát pod pruh s horním protisluněčním pásmem. Nutné je také respektovat možnosti tažení kabeláže a další specifika. Proto jsem volil umístění pokud možno co nejblíže originálnímu, tj. těsně vedle stávajícího vnitřního zrcátka. Tím umístění splňuje všechny nároky, včetně toho že nijak neomezuje výhled (je zcela schován za zrcátkem). Samotné připevnění probíhá pomocí lepení, nelepí se senzor samotný, ale jeho "držák". Do držáku se pak umístí senzor, bohužel pro nás držák je koncipován pro upevnění vnitřního zrcátka. A je použita jedna pružina pro aretaci zrcátka a přitlačení senzoru ke sklu. Zde jsou dvě možnosti řešení, buď použít vnitřní zrcátko z Octavie a původní odstranit, nebo vyrobit plechový držáček, místo zrcátka, který bude přes pružinu tlačit senzor ke sklu. Umístění a přidělání tedy již máme hotové.

Pohled pod pokličku senzoru leccos napoví.

Druhá část je elektrického rázu, senzor po zapojení napájení přímo dává pulzy kdy se má setřít. Zapojení vychází z logiky věci že senzor funguje místo cyklovače, a předpokládá se, že cyklovač byl před tím v autě osazen. Zjednodušuje to celou zástavbu. Napájení tedy vyvedeme z cyklovače, nebo od přepínače stěračů (poloha cyklovače), podle toho co je jednodušší, tím je zaručeno že senzor nebude stírat hned po zapnutí zapalování a bude vypínatelný, navíc nebude dotčena původní možnost volby přímého stírání. Pro spínání stěračů se využije původní relé cyklovače, akorát ho samozřejmně nespíná přímo senzor, ale je třeba do okruhu umístit spínací tranzistor. Další drobností je, že senzor dává poměrně krátké pulzy, ty je potřeba prodloužit na dostatečně dlouhou dobu tak aby se stěrače bezpečně chytali na "kotvu". Mě citlivost senzoru vcelku vyhovuje, senzor samotný není řiditelný. Bylo by možné dodělat elektroniku reagující například na každý druhý pulz, pokud by se někomu zdálo, že to stírá příliš často.

Upravený původní cyklovač, s výstupem svazku k čidlu.

Konečná montáž na vozidle, senzor je schován za zrcátkem.
 

Konečný souhrn: náklady na senzor, vývoj a zástavbu nepřekročili ani třetinu toho co senzor stojí jako příplatková výbava Octavie(pouze Elegance), za to lze získat plnohodnotný a plně funkční senzor a zastavět ho do staršího vozidla.

Autor článku: Chipmen (Petr Váňa)

zobrazit další autorovy články
upravit článek pro tisk

Komentáře k tomuto článku (19):

 

© 1999-2018, Petr Váňa a Insidea Digital s.r.o.
Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.
Zásady ochrany osobních údajů