ŠKODA techweb [homepage]
Motor
13. června 2001

Vstřikování

teorie elektronicky řízeného vstřikování paliva


Systém elektronického vstřikování paliva se skládá z několika částí:

  • řídící jednotka
  • snímač polohy a otáček vačkového nebo klikového hřídel
  • snímač úhlu otevření škrtící klapky
  • vstřikovací ventil nebo ventily
  • lambda sonda
  • snímač teploty nasávaného vzduchu
  • snímač teploty chladící kapaliny
  • spínač plného otevření škrtící klapky
  • spínač volnoběžné polohy škrtící klapky
  • nastavovač volnoběžné polohy škrtící klapky
  • nádoba s aktivním uhlím
  • ventil odvětrání
  • zapalovací jednotka
  • snímač klepání (jen u některých systémů)
  • detonační čidlo (jen u některých systémů)

Řídící jednotka vyhodnocuje signály z čidel, snímačů polohy, spínačů a sond, podle výsledků nastavuje předstih zážehu, dobu a úhel vstřiku. Například při spuštění studeného motoru je nastaven větší předstih a delší doba vstřiku paliva. Předstih se mění také se zatížením. Podle polohy škrtící klapky a otáček motoru pozná řídící jednotka velikost zatížení motoru.
Lambda sonda sleduje množství kyslíku ve výfukových plynech, informace předává řídící jednotce a ta podle nich upravuje režim motoru a přípravy směsi.
Většina systémů vstřikování umí nastavit volnoběžné otáčky pomocí nastavovače otevření škrtící klapky kombinovaného s volnoběžným spínačem.
Další vymožeností některých vstřikovacích systémů je schopnost pomocí detonačního čidla zjistit oktanové číslo paliva a podle něj upravit režim motoru, což vám umožňuje jezdit jak na 95 tak 91 okt. palivo. U některých se oktanové číslo nastavuje manuálně. Snímač otáček a polohy klikového nebo vačkového hřídele je řešen pomocí Hallovy sondy umístěné buď v rozdělovači nebo v blízkosti klikového hřídele.
 

V praxi motory se vstřikováním paliva vykazují menší spotřebu paliva než motory s karburátorem. Oproti motorům  s karburátorem nejsou tak náročné na zacházení s plynovým pedálem. Uvedu příklad. Motor s karburátorem pohání auto do prudkého kopce na IV. rychlostní stupeň a nešetrný řidič má plyn až na podlaze. Karburátor připravuje bohatou směs bez ohledu na to jestli by motoru vzhledem k otáčkám a zátěži stačila podstatně méně bohatá. U motoru se vstřikováním by v této situaci řídící jednotka vyhodnotila podle úhlu otevření škrtící klapky a otáček motoru atd. že je zbytečné vstřikovat velké množství paliva. Všichni majitelé aut s karburátorem určitě znají stav kdy jedete třeba na půl plynu a po jeho sešlápnutí na podlahu se otáčky motoru nezačnou zvyšovat, nebo jen minimálně, ale spotřeba paliva stoupne značně.

S dynamikou  motoru s jednobodovým vstřikováním je to však jinak. Motory s jednobodovým vstřikováním paliva jsou obecně línější než motory stejného výkonu s karburátorem. Možnost zvýšit výkon pomocí přeprogramování řídící jednotky je velmi omezená.

Dynamika vícebodového vstřikování paliva je naprosto srovnatelná nebo lepší než  u karburátoru. Zvýšení výkonu pomocí přeprogramování řídící jednotky je dost účinné.
Objevil jsem firmu, která přeprogramováním zvýší výkon motoru Felicie 1.3 MPI 50kW na 61.5 kW což je po odstranění katalyzátoru asi 65kW. U motoru se vstřikováním BMM (jednobodové) je to jen o 1,5 kW. S výkonem samozřejmě roste také točivý moment.

U většiny systémů vstřikování se v provozu provádí pouze diagnostika poruch. Poruchy se ukládají do paměti řídící jednotky. Pokud se porucha znovu nevyskytne po určitém počtu spuštění motoru systém jí vymaže. Okamžitě se dá vymazat odpojením od baterie. Veškeré nastavování si řídící jednotka většinou provádí sama za provozu a nepotřebuje na to servis. Diagnostické zařízení si chyby přečte z paměti řídící jednotky pomocí chybových kódů.

Autor článku: ŠB (Štěpán Březina)

zobrazit další autorovy články
upravit článek pro tisk

Komentáře k tomuto článku (128):

 

© 1999-2018, Petr Váňa a Insidea Digital s.r.o.
Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.
Zásady ochrany osobních údajů