|
25. října 1999Podložky pod kolaa něco málo o nich
Skupina A je poměrně častější, jednoduší a levnější, často se používají
univerzální podložky, které mají několik roztečí, nemá smysl je dělat širší
jak 2cm. K těmto podložkám se používají delší šrouby (např. pro Favorita).
U starších Škodovek, které mají šrouby na vozidle jsou jen těžko použitelné.
Zvětšením rozchodu podložkami se dosáhne lepší stability vozidla, obvykle
se zároveň vozidlo sníží (např progresivnímy pružinami, nebo stavitelnými
tlumiči). Výsledek často stojí za to, vozidlo drží stopu daleko lépe. Vedlejší
je vetšinou estetický dojem, kdy kola vyplňují jinak většinou prázdné podběhy.
Osobně považuji za nevhodné podložky širší 5ti centimetrů, ty podle mě
už ani nemají kladný vliv na vlastnosti podvozku, špíše naopak, tak velké
rozšíření by se již muselo řešit konstrukčně jinak. Na závadu podložek
je především změněná kinematika přední nápravy, zde ovšem nejsou mé znalosti
až tak obsáhlé abych vám to mohl přesně vysvětlit. Poloměry zatáčení kol
jsou také spočítané na určité vzdálenosti, takže při širších podložkách
se pneumatiky o něčo více sjíždějí. Také pružiny jsou o něco více namáhány,
větší pákou přenosu váhy vozidla. Tyto vedlejší projevy jsou ovšem v provozu
takřka neznatelné. Pokud uvážím použití podložek, tak je to většinou na
vozidlech sportovně laděných řidičů, kteří stejnak vozidlo moc nešetří.
Na obrázku
typ podložek B, šířka 3cm, provedení ocelové, rozteč 130/100, použito na
škodu Rapid.
Typ B spojuje dvě vlastnosti, rozšíření rozchodu a tím zlepšení stability
a zárověň změna rozteče šroubů kola, která se obvykle dělá na 100mm, aby
šly namontovat elektronová kola z novějších vozů (příklad je brán pro staré
škodovky, které mají původní rozteč šroubů 130). Tyto podložky mají minimální
šířku 2,5cm pod tuto šířku se nelze dostat z praktických důvodů, obvykle
pro snažší výrobu jsou dělány tak tří centimetrové. Důležitou drobností
u těchto podložek je použitý materiál a kvalita zpracování, podložky by
se daly podle použitého materiálu rozdělit do dvou skupin, ocelové a z
lehkých slitin. Ocelové jsou jednodušší, materiál je levnější, ale jsou
značně těžké, takže autu ubírají na akceleraci a prodlužují brzdnou dráhu.
Naproti tomu podložky z lehkých slitin jsou sice drazší, ale neuberou autu
z jeho jízdních vlastností, je u nich však třeba vyžadovat vložkované závity.
Trochu vysvětlím pojem vložkované závity, u ocelové podložky lze bez obav
vyříznout závit přimo do oceli, ne tak u lehkých slitin, tam by závit nemusel
vydržet nápor a proto se používá ocelová vložka se závitem, která se zapustí
do podložky. Co se kvality zpracování týče pak je nutné podložky při špatném
provedení vyvažovat odvrtáváním - a to právě při přesných výrobních přístrojích
nemusí vůbec nastat. Jinak nevyvážené podložky speciálně na přední nápravě
značně hází. Přední náprava je také daleko citlivější na vyvážení disků
při použití podložek.
Cenově se podložky pohybují od 1000 Kč za čtyři typu A, nebo od 2000
Kč za čtyři podložky typu B, samozřejmně je nutné ještě připočítat náklady
na šrouby (16ks, delší).
Shrnutí:
Dodatek, tento článek nemá sloužit jako návod co si hned musíte pořídit
na své auto, spíše jen informačně, takřka přehledově aby si normální řidiči
mohli udělat úsudek jakým způsobem se dají vylepšovat - tuningovat
auta. Pro ty co jsem neodradil je připraveno pár adres v links ...
Autor článku: Chipmen (Petr Váňa)
|
|
|||||||||||
© 1999-2018, Petr Váňa a Insidea Digital s.r.o. Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše. Zásady ochrany osobních údajů |
|