Dragrace 2002

Časomíra v cíli se staví, to si ještě myslíme, že bude fungovat.

Takto se bohužel do dalšího deště stačil odjet pouze měřený trénink skupiny D, tedy nejslabší vozy. Následovala další přestávka pro déšť. V době, kdy nebylo možno pro déšť jezdit drag, měřila se hlasitost "laufů", tedy měřil jsem ji já. Sto decibel byl standard, kolem stodeseti bylo ještě pár vozů. Vyhrál však speciál brouka, který měl 127 dB. Jak jsem později zjistil, především asi proto, že se majiteli na měření ztratil tlumič, který pak při jízdách už měl...
V této fázi, někde přes mnohé napomínání, došlo k srážce dvou vozidel (Fávo a XM), nikoliv však při závodu, ale na druhé "ranveji", která sloužila pouze jako příjezd k parkovišti a mnohokrát bylo opakováno, jak se tam má jezdit. Bohužel, jako na všech akcích, se našli lidé s přebytkem adrenalinu.

Nad akcí se stahují mračna.

Poté, co dobrovolníci pomohli s projetím tratě, aby byla rychleji suchá, se pokračovalo. Protože už odbíjelo polední a nebylo jisto, jak dlouho vydrží počasí, bylo nutno ukončit tréninky a změnit systém jízd. Systém se změnil na jízdu po dvojicích a vyřazovací K.O. systém. Vždy se jelo dvakrát a pokud byl stav nerozhodný, tak ještě do třetice všeho dobrého.

Burnout v podání šedivého Fáčka, bohužel než jsem stačil doběhnout před diváky, bylo po show, takže vězte, že to v úrovni lidí už nejsou mraky obláčné, ale gumové.

Burnout se nekonal klasicky při zastaveném vozidle, ale spíše kličkováním s plně se protáčejícími koly. Exceloval Bavor a Fáčko.
 

Subaru VS Supra.

Žádná velká překvapení se nekonala, celkově vyhrálo Subárko, těsně následováno Suprou. Kategorie A, B a D však nebyly příliš obsazeny, zato v Céčku bylo kolem dvaceti závodníků. Tam se strhl opravdový souboj mezi Mazdou RX7, Hondou VRC a Golfem G60. Tímto zdravím jeho řidiče, který štědře věnoval hodnotný dar pro výherce. Nejhůř asi překvapil Pontiac, který, přes svůj velkoobjemový motor a sportovní vzhled, konkuroval vozům o dvě třídy nižším.

Občas se konalo i překvapení, to když začal přistávat jeden Zlín, který vzápětí zase vzlétl do oblak. V pravé části obrázku je pak Fáčko, které po nehodě již nebylo schopno cestovat po vlastní ose.
 

Po dojetí posledních soutěží. Následovalo zpracovávání výsledků a mnou provedené měření hlasitosti audiosoustav, přistaveno bylo pouze pět vozů, takže nebylo mnoho co vybírat. Většinu vozidel jsem prošel a změřil dvakrát, co se týká narvaného kufru, tak jistě vévodily dvě tuby přes celý kufr (98 dB), hlasitostí je však při měření překonalo celkem "nenápadné" červené Fávo (107 dB).

Kdo počkal až do konce, byl odměněn umoudřeným počasím a sprškou šampusu při vyhlašování výsledků.
 
 

Poté se konaly volné jízdy pro účastníky, kde si to především rozdávali kamarádi i mimo porovnatelné třídy. Já jsem dvakrát skončil za pro mne nešťastným Bavorem B8, který mi ještě dlouho bude ležet v žaludku. Zase na druhou stranu to bylo vyrovnané, v obou jízdách mi hned na začátku ujel tak o pět metrů a tento rozdíl se držel celou akceleraci 400 m, přičemž na konci jsem měl asi 150. Třída A teda klidně mohla mít po 400 metrech rychlost tak 200 km/h.

Poděkovat bych chtěl hlavnímu organizátorovi Bahnovi za skvělou akci.

Výsledky jistě najdete na http://www.dragrace.cz/

Fotky z akce zde

P.S. Rád bych těm dvěma, co odcestovali předčasně, přestože se přihlásili, vyřídil, že o leccos přišli, včetně pěkných soubojů, kterých se mohli účastnit.