|
31. října 2002Tuning Brno 2002 podzimkonaný 26.-27. října 2002Vezmu to jenom letem světem, přeci jenom tato akce je už dost známa.
Kdo čekal obrovitánské fronty na příjezdu jako minule, byl zklamán, tomu
odpovídal také počet návštěvníků, odhadl bych to tak na polovinu toho co
v březnu. Asi se není co divit, spousta lidí, co znám, již na Brno zanevřela.
Počasí se ukázalo jako obvykle, takže jsem byl rád, že nakonec ještě nesněžilo.
Nabídka byla jako obvykle od kradených autorádií (no dobře, tak řekněme
divně levných a z auta prodávaných) až po plasty na téměř cokoliv. Přesto,
boxů zde moc není, ale některé byly uzavřené, jinde byl spíš nezájem (SONY)
a dokonce ráno nebyla otevřená ani část parkoviště.
Úsměvy vyloudil hlasatel nejednou hláškou, např.
Poprvé jsem viděl na tuningu organizaci při sprintu. Zafungovalo hrazení a najatá
agentura, skutečně diváky vykázali do patřičných míst, což
se o ještě o minulém tuningu nedalo říci. Také bylo proč, na mokré vozovce
dostalo modré BMW M3 několik smyků a čelně pak vrazilo do betonové bariéry.
Dále ke sprintům, sice poprvé byla technika celkem na úrovni, ale o informování
sprinterů už se to rozhodně říci nedá, řidiči zjevně nevěděli, jak najíždět
a jak startovat. Komentovat pak startéra ani nemá cenu, jeho posunky no
comment, stačilo si dojít na druhou stranu boxů kouknout na člověka, který
vypouštěl při volných jízdách vozy na trať, tomu rozuměl každý. Ovšem např.
při jízdách ochrance trvalo dobře pět minut, než skupinku (na fotce) stojící
příliš blízko u tratě, která nereagovala na dvojí upozornění rozhlasem,
odkázala do patřičných míst.
Volné jízdy probíhaly jako obvykle, snad jen častější výjezd z trati
do kačírku, přeci jenom bylo mokro. Některé úseky stálo za to sledovat,
člověk se stačil bavit, profíci, kteří to brali dveřmi napřed a mezi nimi
ti ostatní, kteří byli rádi, že se drží vůbec ve stopě. Asi nejde bohužel
roztřídit to tak, aby po dráze jezdily zhruba stejně výkonné vozy a nemíjely
se násobnou rychlostí. Omezeny byly oproti dřívějšku motorky, které měly
za celou sobotu jen jedny jízdy.
Na konec bych si nechal tragédii nazvanou burnout. Auto, které vypadalo,
že ho někdo ukradl na vrakovišti a že se co nevidět rozsype, už na začátku
koukal z pneumatik kord... Auto poskakovalo jak šílené, no klidil jsem
se pěkně do dálky, když jsem ty umělce viděl.
Fotografie si můžete prohlédnout v galerii.
Autor článku: Chipmen (Petr Váňa)
|
|
|||||||||||
© 1999-2018, Petr Váňa a Insidea Digital s.r.o. Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše. Zásady ochrany osobních údajů |
|