|
21. srpna 2003
Optozapalování pro Š742popis funkce, stavba Toto vlastní zapalování vzniklo kombinací snad všech typů („Fojtík“,
Favorit, klasika) a také za spolupráce pana Čecha.
Celé zapalování je závislé hlavně na funkci snímače a proto musíme
vysílací LEDku budit konstantním proudem. Nejde ji zapojit jenom přes odpor,
protože by jsme nenašli optimální hodnotu. Při startování poklesne napětí
až na 7V a naopak při chodu motoru se napětí vyšplhá klidně nad 14V - je
nutno použít zdroj proudu. Stabilizátor napětí LM317 (TO92), zapojený jako
zdroj proudu, se na to dobře hodí, kvůli rozsahu provozní teploty (-40
až 120 stC) a také malé ceně. S odporem 120R je výsledný proud asi 10mA.
Dále máme přijímač – tranzistor. Přes odpor 1Kohm se spíná BC640, který
budí BU931. Odpory 33R/2W jsem použil kvůli menším rozměrům a lepším parametrům
oproti jednomu pětiwatovému „mackovi“ . Transily P6KE180 jsou zapojené
v sérii = vrcholové napětí je 360V. Transily nedoporučuji vynechat, protože
jinak se může odpálit Bučko (například při vypadnutém VN kabelu od cívky,
ke svíčkám, při poruše svíčky….atd). Kondenzátor 33nF/1000V prodlužuje
dobu trvání jiskry a dodá jí správnou barvu.
A teď máme dvě možnosti : spokojit se ze slabší jiskrou ve vyšších
otáčkách a nechat původní cívku, nebo použít cívku z Favorita a mít plnou
jiskru minimálně do 5000 ot/min. Druhá možnost má ale své proti. Musíme
navíc zapojit omezovač proudu přes snímací odpor 0R1/5W, tranzistor BC
639 a odpor 27R ,ale také musíme BUčko namontovat na pěkný kus chladiče.
A to kvůli neměnnému úhlu sepnutí, který u Favorita řeší obvod L482. V
tomto případě je úhel sepnutí asi 70st a je dán poměrem úhlů lopatek clony
(úhel a = 27st, b = 63st). Zvětšováním se nedosáhne žádného podstatného zlepšení
plnění, ale budou větší ztráty na cívce a tranzistoru BU931. Doporučuji
nechat těch 70%.
Při výrobě „hvězdice“ se vyplatí být přesný, sestupné hrany musí být
přesně po 90st, jinak bude mít každý válec jiný předstih. U náběžné hrany
zase tak o moc nejde. Hvězdice je vyrobená z pozinkovaného plechu 0,5mm
a je přišroubovaná + přilepená na spodek palce. Podle polohy snímače musíme
vypodložit mezeru mezi hvězdicí a palcem. Při připevňování hvězdice k palci
doporučuji toto provádět přímo na rozdělovači. Natočit palec na 1.válec
(zářez na okraji rozdělovače) a clonou otáčet až do místa přerušení. V
tomto místě označit polohu (lihovým fixem) clony a palce. Snímač je připevněn
na konzolce z pozinkovaného plechu 1mm, který je přichycen na 2 šroubky
místo původního přerušovače. V takové poloze může fungovat podtlaková regulace.
Snímač je připojen stíněnou dvojlinkou.
Snímač je zakoupený u firmy GES a má označení TCST 2103. Cena kolem
30Kč. Součástky na plošném spoji je nutno ochránit před prachem, vodou,
olejem, vlhkostí, zalakovat ze spodu i ze zhora. A výsledek celé této srandy???
Lepší jiskra = lepší startování, za studena bez sytiče (teď v létě), lepší
volnoběh, kultivovaný chod motoru. Kromě nastavení předstihu na stroboskopu
žádné seřizování (ventily, karburátor asi před 5000 km). Takže poměrně
levně a jednoduše máme vcelku spolehlivé a silné zapalování.
Obr.1 Zapojení s klasickou cívkou s vyřazeným předřadným odporem
Obr.2 Zapojení s Favorit cívkou
Obr.3 Clona – hvězdice (pohled shora)
Obr.4 Použitá optozávora
Obr.5 Umístění v autě
Obr.6 Pohled na „jednotku ECU“
Obr.7 Palec s clonou
Obr.8 Rozdělovač a optozávora
Obr.9 Rozdělovač a palec
Autor článku: Tonna (Antonín Liška)zobrazit další autorovy články upravit článek pro tisk
|
|
|