jezdíš krátký trasy? litr nahoru. Máš zimní kola? půl litru nahoru. Taháš sebou flašku s plynem? taky něco přihoď...je zima? litr nahoru...a sme ze sedmi a půl na sto kde? na deseti...a že to na plyn bere víc než na benzín je všeobecně známo, takže myslím, že to nebude moc abnormální...já teď mám nějak rozhašenej karbec (asi díra ve výfuku) a jezdím taky jenom krátký pocuky, a spotřebu sem radši ani neměřil, benzín z nádrže mizí jak kdyby to chrstalo na zem...

Tohle znam taky

A k tomu jestli to zere vic nez na volnobeh - myslim si ze to bude brat stejne jako na volnobeh, protoze tam je tryska a ta nepusti vic benzinu nez na kolik je stavena (jakej prumer dirky ma)

no tak si mě uklidnil dík... a dírka ve vejfuku můžem ít vliv na funkci karburátoru?

na funkci karburátrou snad ne, ale na spotřebu jo, sice mě to hlava nebere, jak to je možný, když to je vlastně až za motorem, ale když je vejfuk děravej nebo taky "laděněj" tak to akorát víc chlastá

No jo no kdyz je ve vejfuku nejaka netesnost, tak se zpetny raz projevi v jinej okamzik a uz nam ta spotreba leze nahoru. V idealnim stavu by se mely plyny odrazit od konce vyfuku a jit zpet a zastavit se o vyfukovy ventil, nebo tak nejak to ma byt. uz si to presne nepamatuji

no, nejde o odraz plynov, ale o odraz tlakovej vlny. Ide o sirenie posuvneho vlnenia. Je to podobne, ako u reproduktora, alebo svihadla. Vyfukovy system si mozno zjednodusene prestavit (tzn. modelovo vysvetlit) ako svihadlo, ktoreho jeden koniec je pripevneny (napriklad zavrety vo dverach) a druhy koniec drzi zjasene decko. Kedykolvek, ked sa otvori vyfukovy ventil a zacne vyfukovy takt valca, sa do vyfukoveho potrubia zacnu dostavat vyfukove plyny pod velkym tlakom. Tlacia pred sebou to, co vo vyfuku uz je a postupne tak zvysuju tlak atmosfery vo vyfuku. Na modeli je toto ilustrovane tym, ked dieta svihne svihadlom. Pohyb ruky hore dole vytvori na svihadle vlnu, ktora sa nim bude pohybovat, az narazi na druhy koniec svihadla, ktory je upevneny.

Vlnenie je ale svina. Ked sa vlnenie dostane na rozhranie dvoch prostredi s roznymi podmienami, tak sa odrazi. Rozhranie s roznymi podmienkami je v tomto pripade koniec vyfuku, pretoze pred koncom je trubka, ktora usmernuje vyfukove plyny a za nim je volny priestor s podstatne nizsim odporom voci sireniu (ziadne prepazky, velky priestor). Takze na konci vyfuku sa nam podobne, ako na pevnom konci svihadla (ale na tom svihadle je to debilne vidiet, lebo svihadlo ma velke tlmenie) vlna odrazi naspat a smeruje naspat k vyfukovym ventilom. Zalezi od dlzky zvodov k jednotlivym ventilom, kedy k nim dojde. Ak k vyfukovemu ventilu dojde maximum vlny (na svihadle "kopec") prave v case, ked sa ventil otvara, tak nastane nasl. situacia:

vo valci su plyny, ktore chcu ist von
v potrubi je tlakova vlna (plyn sa stale hybe smerom von z valca, ale proti smeru pohybu plynu sa pohybuje "tlakova vys")
ventil sa otvori
plyny s vysokym tlakom idu proti tlakovej vysi vo vyfukovom potrubi

sice to vyfukove plyny z valca totalne nezastavi, ale spomali vyplach valca, lebo tlakova vlna sa musi pri vyfukovom ventile opat odrazit a otocit a vyplach valca je tym rychlejsi, cim nizsi tlak je za vyfukovym ventilom.

Vlnenie je ale harmonicke (striedaju sa miesta s vysokym a nizkym tlakom v pravidelnych intervaloch za sebou s plynulym prechodom), cize o uhol pi (o 180 uhlovych stupnov) za maximom vlny sa zenie jej minimum (na svihadle "jama"). Ak v momente otvorenia ventilu dojde k vyfukovemu ventilu minimum vlny, bude za vyfukovym ventilom nizky tlak a valec sa moze zacat vypraznovat rychlejsie (cim vyssi je rozdiel tlakov, tym rychlejsie sa plyn presuva, ak je vonku velky rozdiel tlakov tlakovej vyse a tlakovej nize, fuka silny vietor).

Cim rychlejsie sa zacne valec vyprazdnovat, tym lepsie to je, pretoze plyn naberie rychlejsie kyneticku energiu a moze lepsie tiect vyfukovym potrubim a neskor sa tato rychlost moze vyuzit (vid nizsie).

Dolezite je podotknut, ze pri sireni vlnenia vo vyfukovom potrubi sa so sirenim maxima vlny pri odraze nesiri aj vyfukovy plyn. Tzn. ze na konci vyfuku sa neodrazi cast vyfukovych splodin naspat do valca. Je to podobne, ako u reproduktorov. Repdoruktor kmita blanou a ta pred sebou a za sebou stlaca a roztahuje vzduch, ktory sa tam nachadza (pri pohybe dopredu pred blanou vzduch stlaca a pri pohybe dozadu "roztahuje"). Tieto zmeny tlaku sa siria prostredim, ale nehybe sa pri tom vzduch, ten sa len stlaca a roztahuje, ale zostava na mieste (na potvrdenie, dajte pred blanu velkeho repraku (nie pred dieru) napriklad pierko a pustite hudbu, pierko bude kmitat tam a spat, ale nijak zasadne ho to neodfukne.

Idealna vyfukova sustava by mala byt asi taka, ze pri otackach maximalneho vykonu a krutiaceho momentu (kedy sa motoru ide najlepsie) by mala byt rychlost vyfukovych plynov taka, ze prejdu vyfukovou sustavou tak rychlo, ze pri odraze a spatnej razovej vlne dojde pri dalsom otvoreni ventilu razova vlna v jej minime (lubovolnom z minim, ktore ma).

A teraz preco deravy vyfuk moze zvysit spotrebu, alebo znizit tah motora. Vyfukova sustava ma nejaky odpor, ktory kladie pri vyplachovani valcov a takisto ma nejaky tlak, ktorym posobi na vyplachovanie cez razove vlny. Ked sa vo vyfuku spravi diera, vznikne nove miesto, odkial sa vlna odraza. Zalezi na tom, kde ta diera vznikne. Predpokladam, ze ked vznikne diera na tlmici, nic zasadne sa nedeje, maximalne to bude kus viac dymit a motor strati odpor na vyfukovej sustave. Ak sa stane diera na zvodnom potrubi do tlmica, vznikne nove miesto odrazu s podstatne kratsou drahou a v zavislosti na tom, kde presne to je a aku rychlost maju vyfukove plyny sa moze vlna odrazat prave tak, ze pri otvarani ventilov bude v potrubi maximum vlny -> horsie vyplachovanie.

Druhy problem co sa tyka spotreby je v tom, ze ventily maju pri plneni valca tzv. strih. To je doba, ked je otvoreny ako saci, tak vyfukovy ventil. Ak ma motor dobru vyfukovu sustavu, pri idealnych otackach by mal byt za vyfukovym ventilom lehky podtlak (oproti tomu, co je tam normalne), ale stale by mala mat sustava odpor (kvoli prieckam v tlmici, prierezu a max. prietoku potrubi, atd.). Plnenie valca je na tuto sustavu vypocitane spolu s casovanim ventilov a zmesi by sa do valca za tychto podmienok malo dostat prave dost, cize skoro vsetok bordel by sa mal vyplachnut a vsetka zmes by sa mala nasat. Strih ventilov podporuje preplachovanie valca, pretoze vytekajuce spaliny cez otvoreny vyfukovy ventil tahaju do valca zmes.

Vyfukove spaliny ale brzdi odpor vyfukovej sustavy. Ta ak je derava, odpor sa moze zmensit (ale to musi byt fakt velka diera). Jednak to zvysi hlucnost, ale znizi sa odpor sustavy, plyny preto tecu rychlejsie, maju vyssiu kyneticku energiu a mozu tahat zo sania do piestu nadmerne mnozstvo zmesi, z ktorej sa cast pocas strihu ventilov dostava do vyfuku,kde moze sposobovat okrem ineho samozapaly, umieranie katalyzatora a ine neduhy (ale aj zvysuje spotrebu).

mhm... ako tak pozeram, je to poriadne dlhe, ale malo by to zhruba odrazat skutocnost. ak niekto vie o tomto nieco viac, nebranim sa oprave, cele toto som zlozil zo znalosti fyziky a par clankov na nete ;)

tak isto ako ked vidim nejaky topic so speci nazvom, automaticky- serifus
ked vidim dlhyyy post, napisane ako diplomovu pracu - ventyl

Ja som v sobotu počítal spotrebu a vyšla mi 6,97 l na 100 Km. Pol nádrže som prejazdil medzi Bratislavou a Trnavou a zvyšok kombinované dialnica/mesto. Samozrejme spotreba benzínu.

jj, dnes mal zasa niekto skusku z elektromagnetickeho pola a uvodu do kvantovej mechaniky....

Tak jestli jsi to psal z hlavy a nikde to nezkopiroval (jako ze asi ne) tak to klobouk dolu.

ze by si ti tiez bol elektronik?