hm to ale meri v podstate tu stridu, jak sem to tak zkouknul, to neni to co potrebuju

Jasne ze to je TO SPRAVNY co potrebujes!!!!

Z clanku vyplyva ze lambda je definovana pravje jako strida toho signalu!!!! 1:1 rovna se 50% strida! Staci jeden LM358 a jednoduchej vykonovej clen, kterej da merak doprostred kdyz je strida 1:1. Heeskiii.....

Kdybys nemeril tu stridu, tak dostanes obsah kysliku, ale ne lambdu!!

no jasny ale me kdyz mam karbec neoscilijuje bohatost kolem ty lamda 1, ale ja tam naka hodnota a tu kdyz chci zjistit, tak musim zmerit to napeti, protoze tam pak zadna strida neni

Hih... no jo mas pravdu. Debil jsem.
Jsem se ted docetl k ty frekvenci oscilace 0.5 - 1Hz.

S karbecem to jasne nemuze fungovat. (A ja se tak tesil ze si meric udelam... )
Jedina moznost je cist to napeti procesorem a zaroven aspon priblizne merit teplotu treba vyfukovyho potrubi.

EDIT: Svuj hrube debilni prispevek jsem radsi smazal.

Tak sem to hodil do excelu.

Mereni prebytku kysliku by este slo, zalezi na teplote sondy. Napriklad, to co je pro sondu 600°C 1% kysliku, to je pro 850°C 2%, co je pro 600°C 3,5% je pro 850°C 5%. Muzes si bejt celkem jistej ze cokoliv mezi 300mV a 700mV je skoro presne 0% kysliku, protoze 0,4% pripada kolem 100mV.
Napeti pro nedostatek kysliku nevztahujes k nule, ale k plnymu napeti sondy, ktery je zavisly na teplote (a ta nevis jaka je), takze o "nedostatku" kysliku vis bez presnyho mereni teploty uplny kulovy. Neco namerit by se dalo tak mozna do (hypotetickych) -0.5% kysliku protoze potom je ta zavislost tak strma, ze namerena hodnota v %neceho muze bejt uplna kravina.

Vzhledem k tomu, ze lambda se provozuje v rezimu 1/0, tak tvoje jedina sance je udelat elektronicky rizeny karburator a nebo proste sledovat kdy je 1 a kdy 0. Ale na to ti staci lambda a multimetr.

Jinak este poznamka.. online se provadi este i mereni vodivosti sondy, ktery ti rekne jestli je sonda uz natopena na pracovni teplotu, evt. jestli neni v hajzlu, coz mimochodem ten polskej merak neumi, ale asi to na strikackach neni tak moc potreba.

Chtelo by to vzit osciloskop na nejakou strikacku a podivat se co tam je opravdu za hodnoty, neboli jak moc osciluje realna hodnota kolem tech 500mV.

Dobre udaje?

jak presne je tam reseny vyhrejvani ? tam to ma nakej vlastni termostat, nebo to ridi ecu, nebo je to standartne zapojeny porad na napeti ?
kdyz by tam to topny teleso bylo rovnou, tak neni nic jednodussiho, nez merit teplotu z ne a pak pro chudou smes pouzit ten vzorec

Pokud vim, tak topny teleso topeny lambdy je neco jako vlakno zarovky, za studena ma mensi odpor, tzn. se zvysujici se teplotou se snizuje vykon - je to jakoze samostabilizujici. Snimanim proudu do sondy by se priblizne tepltota urcit dala, ale musel bys hledat vztah mezi odberem a teplotou sondy, protoze to nemusi zdaleka bejt to samy.
Asi by to nejak slo.

vetsina rozumnejch materialu ma odpor na teplote zavislej linearne, takze to neni problem

Ja myslim ze tady je pravje pouzitej nejakej nerozumnej material, aby se docilila teplotni stabilita.

a uměl bys mi prosím vysvětlit tuto situaci?, lambáda běhá kolem nuly, je připojeno MPi pod jednu je chudá nad jednu bohatá, pokud odpojím jeden vstřik proběhne válcem čistý vzduch a způsobí lambádě kyslíkový šok a na měřených hodnotách je před odpojením třeba 1.03 a po odpojení 000, pro tam neskočí chudá směs třeba 1.26, další případ z komínu se hulí černo čoudy jak prase a lmbda faktor je 1.26, 1.28,1.25 a tak to lítá si připadám jak těžce natvrdlý miloš

Vysvetlit.... s tim odpojenim vstriku asi jo. Ridici jednotka ma omezeny mnozstvi paliva, ktery smi vstriknout. Kdyz odpojis jeden vstrik, smes je tak chuda, ze lambda vubec neskoci do bohaty smesi a to ani na chvili, tzn. ten pomer signalu neni mozny zmerit.

K tem cmoudum..... kdyz je lambda v hajzlu, ta hodnota je vicemene nahodna. Podle nahodny hodnoty se regulace neda udelat. Ten trik s merenim vodivosti sondy se myslim v ridicich jednotkach aut nepouziva. Neni ale tak tezky vyrobit tester, kterej ti jasne rekne, jestli je problem. Vpodstate ta vodivost zalezi na postupnym odplavovani platiny z elektrod. Jako izolant se chova ta keramika asi do 550°C pak to zacne vest celkem rychle. Pro seriozni mereni obsahu kysliku musis ale mit aspon 700°C, aby byla dobra vodivost, to je ale jina kapitola. Merenim v autech se bohuzel v praxi nezabejvam, ale s natopenou sondou by to melo neco ukazat i v aute.