A co ziskas tim, ze ji nazhavis na 650C? A jak zjistis, ze jsi nazhavil prave na 650C a ne na 450? nebo 850C?

Pres 600°C zacne klesat vnitrni odpor ZrO2 clanku az cca pod 200 ohmu, potom se z toho da docela slusne sbirat data. Kdyz mas nizkou teplotu, tak musis mit vysokoimpedancni vstup zesilovace, indukuje se na to kdejaky ruseni a hodnota stoji za starou belu. Nehlede na to, ze kdyz ma ZrO2 vysokou teplotu, nejde tak snadno "otravit" s meri dobre i v dost hroznejch podminkach.

Nektery nase (prumyslovy) sondy na 720°C prezivaji i rok ve spalovne odpadu a to je supermazec, ne jako benzinovej motor. Jinak samozrejme prumyslovy sondy maji mereni teploty keramiky, v aute to jde ale taky, protoze topnej clanek meni odber podle teploty, takze se da priblizne zjistit teplota podle odberu topnyho telesa.

Vynalezli ji v roce 76...

hosi nemate na me..... vite o nekom kdo uspesne pripojil trabanta na VAG ....a nemyslim teda ty trabanty v kterych jsou jine motory nez puvodni

No neboj, my te dozenem.

No jo, ale pak jednak potrebuju neco na stabilizaci te teploty, coz by slo udelat podobne jako na sirokopasmove sonde (tj. mereni odporu/impedance clanku a nasledna zv regulace vyhrivani), ale hlavne furt nevim, co tim ziskam vyjma nizkeho vystupniho odporu - jaky bude vliv na charakteristiku?? Pokud bude mit stale ostry prechod (a myslim, ze bude), je to na nic (a pri vyuzivani oblasti blizko nuly resp 1V, se to chova vic jako teplomer nez jako lambda). Vzdyt i sirokopasmove sondy maji snimaci clanek s timhle ostrym prechodem a obchazi se to zpetnovazebni regulaci cerpaciho proudu (wb sonda ma pomocny cerpaci clanek), pomoci nejz se vytvari ve snimacim clanku prostredni s lambda=1....

Jinak wb sondy se vyhrivaji na konstantni teplotu v rozmesi 700-800C (podle typu), jejich teplota se zjistuje merenim odporu/impedance cerpaciho ci snimaciho clanku, zjistovani z mereni odporu vyhrivaciho elementu je hodne nepresne.

Furt mi prijde divne proc, kdyby bylo kvalitni mereni lambdy (opravdu mereni, ne jen zjistovani, kdy je rovna 1) klasickou LS tak jednoduche, by nekdo vymyslel takovou komplikovanost jako wb LS.

Dyt sis sam odpovedel. Protoze stabilzace teploty u bezny sondy je nepresna. Ovsem kdyz to udelas jako Michal, ze das topenou sondu na konec vejfuku, tak ta nestabilita bude asi o dost mensi a treba bude i nejakej vysledek.

Jinak poradne stabilizovana sonda (treba jako tahle http://www.enelex.cz/pdf/CZ_AE2200.pdf) muze merit s presnosti lepsi nez 0.1% O2.

Na co jsem si odpovedel????? Stabilizace u bezne sondy je obtizna, nikoliv nemozna. Ale hlavni problem vidim v jeji charakteristice vystupni napeti vs. lamba (resp. O2), ta bude vzdy neprizniva (s ostrym prechodem kolem lambda =1), coz je podle mne duvod proc se zavedla struktura cerpaci-merici bunka.... (neni problem merit az do atmosfericke koncentrace kysliku)

Ja jen rikam, ze bude problem zmerit prebytek O2 klasickou 4-dratovou LS protoze:

1) ma nepriznivou prevodni charku at ji zahreju na kolik chci, v regionech lambda>1 a lambda<1 se jeji napeti meni v zavislosti na lambde pouze nepatrne, navic se znacnou teplotni zavislosti

2) bude problem ji teplotne ustabilizovat (s ohledem na to, ze zavislost vystupniho napeti na teplote bude znacna, viz. obrazek zde ve vlakne)

A tudiz je klasicka 4vodicova automotive LS vhodna na stabilizaci lambdy v okoli 1, nikoliv na mereni treba na lambda =1.2; 2; 5 atd. Jestli je zpusob, jak s klasickou 4-dratovou tj. jednobunkovou LS presne merit lambdu treba v okoli 1.5, tak bych se s nim rad seznamil....

U toho ae2200 se mi nepovedlo zjsitit jakou to pouziva sondu (resp. jeji konstrukci)

Jinak ja mam vlastni lambdametr, ktery vyuziva bosch lsu4.0(2) sondu, takze o tom par veci vim a za celou tu dobu, co jsem to vymyslel, jsem se nesetkal s zadnym resenim, ktere by umoznovalo lambdu merit pomoci konvencni jednobunkove LS.

Ostry prechod kolem lambda=1 ma ZrO2 sonda at je jaka chce. Nevim jak ma vypadat ta bunkova verze, ale predpokladam ze v ty bunce je stabilnejsi teplota, na ktery zejmena zavisi. Staci kolisani o 4°C a pekne to keca (treba o 0.25% O2 ).

Sonda v AE2200 je velmi podobna normalni lambde, akorat je vetsi. Referencni vzduch se do ni vhani cerpadylkem, coz v aute neni potreba, protoze tam vzduch proudi. Ma termoclanek na mereni teploty a jeden z jeho vyvodu je spolecnej i pro mereni lambda napeti (Ems). Topeni ma kolem 100W a je vicemene namotany kolem mericiho clanku v takovym keramickym pouzdru (ktery je videt v datasheetu).

Tohle je delany na neco jinyho (uhelny a plynovy kotle o vykonu radove jednotky az desitky MW), takze to meri jenom lambda > 1, ale princip i charakteristika je hodne podobna normalni LS.



Nemyslim si, ze ta sirokopasmova sonda to zachranuje nejak mechanicky, ta nase sonda ma velmi jednoduchou konstrukci a pritom je sirokopasmova, spis bych povazoval za pravdepodobny, ze normalni LS bude mit nejakej jinej material nez sirokopasmova sonda, treba nejaky ty aditiva do ZrO2, protozenormalni reaguje na pomerne nizky teplote, nicmene podle ruznejch zdroju to vypada, ze normalni LS by taky stacila stabilni teplota, aby ukazovala na vyssi teplote kloudny vysledky. Jenom to asi nebude tak snadny zaridit.

Michalkatka ztichnul.... jaky mas vysledky? My tu provadime teoretickou bitvu a praktik mlci.

ja som už popísal výsledky, nebolo to moc uspokojivé, ale niečo som nameral...

potreboval by som obvod ktorý by vedel merať priamo napätie lambda, čo je vlastne výška toho obdĺžnika na osciloskope, v tom jednom odkaze čo som dal je prístroj na meranie lambda napätia, s tým by sa už niečo presnejšie dalo namerať...

vyhrievanie lambdy je v tomto prípade "automatické" (pri 4vývodovej) nakoľko odpor výhrevného telesa stúpajúcou teplotou stúpa takže je to vlastne istý druh automatiky a v prípade tesnosti výfuckového potrubia je meranie možné aj na konci výfucku akurát reakcia na prestavenie na karbe je trochu viac oneskorená...

ten môj digi merák má výhodu že nemá spotrebu takže nejaké napätie to ukázalo, len neviem v akých intervaloch prebieha skutočné meranie a či tam je nejaký obvod ktorý vstup stabilizuje napr. v 1/10sek merania. takže zrejme meria niečo na princípe efektívneho striedavého napätia a nie skutočnú výšku sínusoidy. (efektívne napätie je cca 2/3 napätia celej sínusovky)...

Vzdyt uz jsem psal, jak ta wb ls funguje, tak jeste jednou... Ano jeji snimaci bunka ma take ostry prechod snimaciho clanku, ale je tam zpusob jak to pro ucely mereni kysliku obejit... Jedna se o klasicky kompenzacni zpusob znamy z merici techniky: Snimaci clanek meri jako klasicka lambda mezi "komurkou", do ktere maji sterbinou omezeny pristup spaliny a referencnim plynem. Pak je tam jeste jedna bunka (cerpaci), ktera do te komurky cerpa/odcerpava ionty kysliku (podle polarity proudu). Tenhle proud je zpetnovazebne rizen na zaklade udaju z merici bunky tak, aby se v komurce stale udrzovala lambda=1. To, co se vyhodnocuje je prave tento kompenzacni proud odpovidajici mnozstvi kyslikovych iontu, ktere se musi bud nacerpat nebo odcerpat. A z tohoto proudu se tedy ve finale vyhodnocuje prebytek/nedostatek kysliku ve spalinach. Meri to dobre i bohate smesi. Teplota se zjistuje merenim vnitrniho odporu clanku a zpetnovazebne se stabilizuje pomoci rizeni vytapeciho elementu.

neco k principu treba zde: http://www.wbo2.com/lsu/lsuworks.htm

Aha. Tak ted uz jsem to pobral Diky za zvyseni vzdelani.

No, nase sonda teda ma tim padem konstrukci "bezny" LS, ale ma takovou stabilizaci, ze se chova jako celkem presny meridlo, ovsem jenom v oblasti chudy smesi. Takze to je prvni bezna LS o ktery vis ze meri primo obsah O2.

Indikator ke koupi zde:

http://www.vadas.cz/include/5712.html

Sice je to stavebnice, ale kro umi drzet pajku tak si poradi. Myslim ze tohle je ideal, uz vzhledem k napajecimu napeti 12V.