pořád se to tady řiká, ale mnozí, včetně mě, nevědí, o co vlastně jde...dal bych to jako oznámení, ať se na to může odkazovat

a teď k věci: o co vlastně jde? a má smysl si to udělat?

http://skoda.panda.cz/clanek.php3?id=380

Devítidiodový alternátor:

(Alternátor mívá většinou deset diod, desátá slouží jako přepěťová ochrana výstupního tranzistoru v regulátoru a jinak se přímé funkce dobíjení neúčastní.)
Funkce je stejná jako u šestidiodového alternátoru. Odlišnost je v nižší rychlosti nabuzení, protože proud budícím vinutím je omezen kontrolní žárovkou dobíjení, zpočátku je výrazně nižší a tedy magnetické pole slabší. Pro řádné nabuzení potřebuje po spuštění motoru dosáhnout vyšších otáček než alternátor šestidiodový. Jakmile k nabuzení dojde, není v rychlosti regulace rozdíl, protože se objeví na pomocném usměrňovači plné napětí, ze kterého je poté buzení bez omezení napájeno. Výhodou devítidiodového alternátoru je velmi jednoduché připojení kontrolní žárovky dobíjení a minimální vybíjení akumulátoru při zapnutém klíčku zapalování a stojícím motoru. Jediný problém je rozdíl v úbytku napětí na hlavních diodách a diodách pomocného usměrňovače. (Pro laiky - při průchodu proudu diodou v propustném směru na ní vzniká úbytek napětí (přiložte multimetr přepnutý na měření stejnosměrného napětí na rozsahu 2 V na vývody diod pod napětím a můžete se přesvědčit), jeho velikost je daná druhem a technologií výroby. Křemíkové diody, které se výhradně používají v usměrňovačích alternátorů, mají úbytek v rozsahu cca 0,55 až 1,5 V podle výkonové zatížitelnosti a momentální velikosti proudu. O tuto hodnotu se sníží napětí, na které je dioda připojena. Proto i alternátor má vnitřní napětí o nějaký ten volt vyšší. Úbytek napětí vzniká u všech polovodičových součástek, jen jeho velikost se liší.) Úbytek na hlavním usměrňovači se silně mění s odběrem od cca 0,65 do 1,1 V, úbytek na usměrňovači pomocném se prakticky nemění a je na úrovni 0,6 V, protože odběr proudu přes něj je dán jen konstantním odporem budícího vinutí. Regulátor devítidiodového alternátoru měří napětí na pomocném usměrňovači a podle něj reguluje. Při malém odběru v řádu několika ampérů jsou úbytky obou usměrňovačů prakticky stejné. Pokud se odběr zvýší, vzroste rozdíl mezi usměrňovači a napětí na svorce B+ - které nás hlavně zajímá - o tento rozdíl poklesne. K tomu je zapotřebí připočítat ještě vliv rozdílného zvlnění dvoucestného usměrňovače hlavního a jednocestného u pomocného usměrňovače a rozdíl může dosáhnout i 0,6 V. Mít 14,0 V a nebo jen 13,4 V je pro dobíjení akumulátoru dost podstatný rozdíl. U kontaktních regulátorů je možné si přitažením pružiny nastavit napětí vyšší asi na 14,3 V, aby obě hodnoty byly v přijatelných mezích, u polovodičových regulátorů starší PALovácké konstrukce bylo možné proškrábnutím nastavovacích odporů udělat totéž, jenže nové hybridní a nebo úplně zalité nastavit nijak nelze. Pomůckou může být zapojení tříampérové diody v propustném směru (katodou k regulátoru, katoda je vždy na diodě nějak označena) mezi svorku R (D+) na alternátoru a tutéž svorku na regulátoru (úspěšně vyzkoušeno). Pokud by 0,6 V bylo moc, lze použít stejně dimenzovanou diodu Schottkyho, která má úbytek asi poloviční. (Nebo pořád jezdit se zapnutými světlomety.) Nejlepší řešení je, pokud to někdo umí, postavit regulátor nový, který bude mít o jeden kablík více, který připojí na svorku B+ a podle napětí na této svorce bude regulovat. Proud musí omezit na hodnotu okolo 1 mA, aby se příliš nevybíjel akumulátor a na druhé straně se do něj neindukovalo rušivé napětí (také vyzkoušeno, naměřen pokles při změně zátěže maximálně o 0,05 V). U vestavěných regulátorů nelze upravit vůbec nic, pokud nemají volně přístupné patřičné svorky. Ty lze najít jen u konstrukcí s regulátorem společným s držákem uhlíků, kde většinou bývá volný kablík s fastonem. Nové konstrukce vestavěných regulátorů jsou už řešené s ohledem na tento problém. Sice přesně nevím jak jsou vnitřně zapojeny, ale při měření jsem žádné odchylky při změně zátěže nezjistil. Některé jsem viděl s očkem nasunutým i na svorku B+, tam není nad čím přemýšlet. Jedním z řešení by bylo použití speciálního obvodu, který by podle napětí na pomocném usměrňovači a velikosti budícího proudu (ten je lehce spočitatelný podle poměru doby sepnutí proudu do budícího vinutí a podle určité závislosti odpovídá výstupnímu proudu) přičítal korekční hodnotu rozdílu úbytků napětí.

dobře, a teď pro laiky, jako já (debily na elektriku)...co kam kde a jak zapojit, popájet...reps nevim, kde na altiku najdu kontakt R(D+)

Když to nevíš, tak ho najdi . Moc jich tam není.

Ondro, pomuzu ti. Pomoci te diody [zjednodusene] se do regulatoru dostane asi o 0,7V mensi napeti a ten se pomoci vnitrni regulace snazi tuto ztratu dohnat, takze na pomocnych diodach bude pak napeti vyssi a tim padem ale bude vyssi take i na hlavnich diodach, tudiz i na baterce a to je ucel. Te diode se vznesene rika tuningova.
Delaji se s tim nevim proc buhvijake tajnosti, ale ja to prasknu. Pro nazornost jsem to namaloval do schemat, ta dioda je namalovana cervene a uvedl jsem i vhodne typy diod, takze hura na to.

http://sklad.obrazku.cz/obr216110_reg.png

to nejni schéma na feldu

hezky polopaticky řečeno a nakresleno, děkuju moc

breta1: To schéma je obecný nebo pro určitý auto? Ptám se na základě Sádrovo příspěvku...

Vsetky (osobne) auta to maju rovnake, spameri

To shema je obecnější.
Aby bylo úplně jasno pro feldu, namaloval jsem toto, jednodušeji to už fakt neumím.
http://sklad.obrazku.cz/obr216662_reguldioda.png
Ty diody (BY255, BY399) odhaduji, že zvednou napětí o 0,5 až 0,7V, u diody SB560 odhaduji zvýšení asi o 0,3V.

takhle se mi to líbí dík ted už jenom kde sehnat diodu

Například
www.ges.cz

v eshopu nejni problém ale nebudu objednávat jednu diodu

ještě jeden dotaz když bych jí z něčeho kuchnul je nějak značená ? nebo v čem by se mohla nacházet ?

Třeba v PC zdroji - je tam buď usměrňovací můstek nebo 4 tyto diody, ve starých monitorech, TV....