může mi někdo ukázat, kde je na favo/felda hlavě antidetonační štěrbina?

Ja si driv myslel, ze je to takovy to maly vybrani u svicky, ale Gemini psal, jesi si to nepletu s koxem, ze je to mezera mezi hlavou a pistem naproti svicce. Sam jsem zmaten

Už se to tu v jedné diskusi probíralo, hledejte. Jesli si to správně pamatuju, tak je to celý prostor nad pístem v místě, kde hlava není vybraná, píst nejde až úplně k hlavě, ale nechá tam cca 2mm štěrbinu.

mathess: to sem si právě myslel taky, ale to není vono...
fatal: jj, asi máš pravdu, já si to myslim taky...proč ale bitmap píše, že se mění štěrbina, když se mění spalovák?

Protoze kdyz bagrujes spalovak, logicky tim ukusujes z antidet. sterbiny.
Tezko muzes dlabat nahoru, protoze uz neni kam, takze muzes jit jedine do stran, cimz zvetsis objem spalovaciho prostoru na ukor plochy antidet. sterbiny.

jinak, fatal ma vyjimecne pravdu, je to cela plocha hlavy nad pistem, ktera neni samotnym spalovakem. Tato je obvykle na seriovych motorech prakticky nefukncni, protoze jeji vyska je kolem zminenych dvou milimetru, coz je priblizne 2x tolik nez by melo spravne byt.

antidetonacni prostor, je to co je videt v hlave. ta dira. 120 nema skoro zadnou a trebas felda ma vetsi

To je spalovak.

Antidetonační štěrbina...

Pokud používáme hlavu sériově obrobenou pro závodní účely není naprosto vhodné považovat za dostatečné výsledný tvar spalo vacího prostoru. Pro zlepšení proudění směsi v okolí ventilu je potřeba vytvarovat prostor podle schémat pro zlepšení účinnosti plnění. Protože snaha o zvýšení výkonu je doprovázena zvednutím pracovní oblasti motoru od 5000 - 7000 ot./min. (podotýkám že doba strávéná v této oblasti není jen občasné podržení plynu) je nutné kvůli efektivnímu prohoření směsi stlačené ve spalovacím prostoru použití pístů s vrchlíkem. Potom je nutná úprava hlavy pro docílení prostoru do kterého bude zasahovat vrchlík pístu. Podobné písty byly používány v sérii u motorů Š 120 LS kde byl vrchlík jen 1.5 mm. Vzniklý prostor mezi vybráním v hlavě a dnem pístu se nazývá antidetonační štěrbina. Při konstrukci motorů s kompresním poměrem 10, 11 až 12 je nutné používat benzínu s oktanovým číslem nejlépe min. 98 kvůli snížení ryziku vzniku zamozápalu při narůstající kompresi. Ze stejného důvodu je nutná antidetonační štěrbina, protože při zážehu směsi jiskrou dochází ke stlačování ještě nespálené směsi tlakovou vlnou od výbuchu a vyvolání samozápalu. Vzniklé tlakové vlny působí různě proti sobě a proti pístu. U speciálních T - pístů používaných v motorech o obsahu 1150 ccm. Je výška vrchlíku 4 mm.

Zdroj:
http://home.tiscali.cz/hotrally/tech/spal.html

Ale aj tak mi to nie je úplne jasné

ferrari myslim ze z tych popisov je to 100x jasnejsie ako z tyvh kecov co sa viedli na virte. antidetonacna strbina nieje primarne urcena na potlacenie detonacii sposobenych vysokym KP, ale tym ze pri horeni sa nevznieti cely objem zmesi naraz - tj hori smerom od sviecky (zvecsuje svoj objem) a stlacuje este nezapalenu zmes(riziko detonacie) a preto sa oproti sviecke robi antidetonacna strbina (ale neviem akym principom zabranuje tej detonacii). a dalsia vec je ten vypuky piest - ked upravis spalovak tak antidetonacna strbina "dostane zabrat" cize vypukly piest to do istej miery kompenzuje (zmensuje priestor, vytvara lepsi tvar strbiny)

Dobrý je ten článok od Wertyho...darmo, jedenkrát vidieť je omnoho lepšie, ako 100x čítať...oko predsa vidí

by ma zaujimalo co to je za knihu...

Sterbina dostane zabrat tim, ze se se zmensi jeji plocha, ale jeji tvar se nijak nezmeni.
Vypoukly pist jen zvysi kompresni pomer a kdyz se podle nej vydlabe i hlava, tak tvar sterbiny zustane opet stejny, jen je v jinem uhlu vuci svisle ose valce.

Tahkle vypadala učebnice automechanika, co jsem viděl u bratránka.

bitmap: a jaká by teda ta štěrbina měla bejt?