Predstavme si situaciu 1 (nazvime ju seriova skoda 130):
- predny kotucovy brzdic 4 piestovy ø34mm
- zadna bubnova brzda s valcekom ø19mm
- HBV ø19mm, zapojenie seriove, tzn horny vyvod cisto na predne brzdy, spodny vyvovd na predne a zadne brzdy
Aky pomer brzdnych sil sa tu dosahuje? Pripadne aky je pomer objemov/tlakov na tieto dva okruhy?

Situacia 2 (povedzme skoda 130 evo):
- predny kotucovy brzdic 4 piestovy ø34mm
- zadna kotucova brzda s plavajucim piestom ø34mm
- HBV ø19mm, zapojenie seriove, tzn horny vyvod cisto na predne brzdy, spodny vyvovd na predne a zadne brzdy
Aky pomer brzdnych sil sa tu dosahuje? Pripadne aky je pomer objemov/tlakov na tieto dva okruhy? Logicky mi vychadza ze zadne brzdy budu brzdit menej, kedze bude potrebny vacsi objem kvoli vacsiemu priemeru brzdica a sposobu jeho prace.

Situacia 3 (skoda 130 evo2):
- predny kotucovy brzdic 4 piestovy ø34mm
- zadna kotucova brzda s plavajucim piestom ø34mm
- HBV ø19mm, zapojenie s prepojkou predneho brzdica, tzn horny vyvod cisto na zadne brzdy, spodny vyvovd na predne brzdy
Aky pomer brzdnych sil sa tu dosahuje? Pripadne aky je pomer objemov/tlakov na tieto dva okruhy?


Ide mi o to, ze s kotucovou brzdou na zadku a seriovym zapojenim (situacia 2) sa obavam ze zadna brzda skoro vobec nebrzdi pri beznej prevadzke (tzn, nestojim na pedale ako na kapuste v sude) a mozne riesenie by mohla byt prepojka a zapojenie ala skoda 120 (situacia 3). Nevie niekto pomer objemov HBV pre oba okruhy?

Žiji v domnění, že tlaky jsou všude stejné, jelikož písty jsou v sérii a průměr konstantní.
Pokud je vpředu 2x ten samý průměr jako vzadu, čekal bych 2x větší brzdný účinek v případě shodného poloměru brzdné plochy.
A něco mi říká, že pokud je tlak vpředu tak musí být i vzadu tj. brzdit musí vše najednou.

Lebo spocital som si pomery plochy piestov, lenze som zistil ze je mi to uplne nahovno, kedze zjavne dolezity udaj je pracovny objem daneho prvku...



Pretoze rozdiel pomerov ploch skoda 120/130 je fakt zasadny, a neverim tomu ze zodpoveda pomeru rozdielu brzdnych ucinkov, dokonca by som ocakaval ze budu plsuminus rovnake. Zato pomer ploch pri zapojeni kotucovej brzdy na zadku je rovnaky pre obidve zapojenia, ale rozdiel brzdneho ucinku by som ocakaval dost zasadny.

Pri vypocte plochy pocitam s tym, ze pri plavajucom pieste davam plochu piestu 2x, je mi jasne ze piest je len jeden, ale posobi v podstate na dve platnicky proti sebe...

Objem HBV, tak isto objemy priestikov v strmenoch a prasatach su nepodstatne. To je tam len preto, aby existoval nejaky uzitocny zdvih. Jedine, co sledujes je, aby nadrzka + HBV mali vacsiu kapacitu ako vsetky piestiky pri maximalnom vysunuti, aby si HBV pri normalne opotrebovanych doskach nenasal vzduch.

Pomer plochy ti neurcuje pomer brzdnych sil. Pomer brzdnych sil je dany ako podiel sila / plocha.

Ak ma pamat neklame, piest v HBV je pevny, takze rozdelenie tlaku predok / zadok je fixne. Lenze, 50% sily z pedala tlaci na predok cez T okruh, ale 50% sily z okruhu H tlaci na predok aj zadok.

Cize si zoberes nejaku silu F v N, ktora posobi na pedal a nejaku plochu HBV v m2. Z toho ti vyjde pracovny tlak v okruhu brzd. To, ze je HBV tandemovy podla mna znamena, ze sa 50/50 ten tlak rozdeli medzi T a H okruh.

Potom si zoberies ten tlak, ktory tam mas a celu tu rovnicu otocis. Takze si vezmes plochu piestikov na danom okruhu opat v m2 a prenasobis ju tlakom v brzdovom okruhu co ti vysiel v predoslom kroku. Tym dostanes celkovu brzdnu silu na danom okruhu. A tu pomerne rozdelis tak, ako delis napatie na seriovom zapojeni rezistorov. Cim vacsia plocha, tym vacsia cast sily. Pre T okruh to neriesis, pretoze mas 4 rovnako velke piestiky, takze na kazdy piestik ti ostava 1/4 celkovej brzdnej sily. Na H okruhu to riesit musis.

Z toho spocitas sily posobiace na dosky, resp. brzdne segmenty. No a potom riesis dalsiu cast problemu: Aku treciu silu vygeneruje ten brzdovy segment ked bude tlacit na kotuc, resp. bubon. Na to si z hlavy vzorec nepamatam, ale to ani moc netreba riesit, pretoze nepoznas hodnoty trecich odporov materialov tych dosiek. Takze tu rovnicu treba zjedodusit na nieco, z coho ti vypadne nejake cislo, ktore potom budes vediet porovnat. To cislo potom nasobis ramenom, na ktore doska / pakna posobi a z toho ti vypadne moment (vypadol, keby si vedel cisla pre trecie odpory).

Potom tam mas take triky ako ze plavajuci strmen ma jeden piestik, ale dve dosky, takze plochu pre vypocet trecieho odporu nasobis dvoma. Predny 4-piestik ma zasa naopak 2 dosky, ale 4 piestiky, takze kazdy piestik posobi iba na 1/2 plochy dosky. Bubon ma iny polomer na ktorom zaberaju pakne ako kotuc. Takze to nie je uplne trivialne spocitat.

Podla mna ti jednoduche pocitanie brzdnych sil v N nestaci, resp. ho ani nevies spravit. Pretoze brzdne sily na stolici sa meraju na pneumatike, ktora ma uplne iny rozmer, nez kotuc / bubon. A ty si jednak zmenil plochu piestika, plochu brzdovej dosky a stredny efektivny polomer, na ktory ta doska posobi (rameno).

Samozrejme to nemusis vycislovat, mozes tie rovnice pospajat a pozjednodusovat tak, aby ti z toho vypadli len pomery.

Pokud se nemýlím, konstrukce hlavního válce je sériová, tedy síla pedálu tlačí na píst první komory, následuje oddělovací píst a druhá komora.
Tedy na celou soustavu působí stejná síla a na výstupech je stejný tlak. Jediné co může zanedbatelně ovlivnit tlaky je tření a pružiny uvnitř.
Poměr účinnosti brzd by měl být dán poměrem ploch pístů a poměrem průměrů kotoučů.
Nebo jsem na něco zapomněl?

Na pruziny.