Zdravím Vás,

rád bych otevřel diskusi na téma valivý odpor a jeho výpočet.

Na webu koluje mnoho teorií a výpočtů, ale nikde není možné jej reálně spočítat
a zjistit si tak jaký rozměr pneu a disků odpovídá nejnižší hodnotě valivého odporu.



Přikládám jedno z logických řešení, výpočet ale nejsem schopen dát dohromady :



Miro napsal:
Tady jsou vzorce pro výpočet dokazující moje tvrzení.

Tření smykové Ft = f x Fn

Ft = Třecí síla působící proti pohybu

f = koeficient tření –bezrozměrné číslo , stanovené na základě zkoušek (praxe).
Je uvedeno v tabulkách pro jednotlivé případy , vlastností , stavu , druhu a mazání styčných ploch.

Fn = Normálová , tedy celková kolmá síla , působící na styčné plochy (npř. celková hmotnost
vozidla).
Z tohoto výpočtu je docela dobře jasné , že na velikost tření nemá velikost třecí plochy vliv. Při výpočtu se žádný údaj o ploše nevyskytuje. Je možno si ověřit npř. v SEZNAMU při zadání „ smykové tření“ hned v prvé nabídce asi v 6tém odstavci.


Tření valivé

Ft = ξ x Fn / R


Ft a Fn vyjadřují stejné veličiny jako u tření smykového .

ξ = koeficient valivého odporu – rameno valivého odporu.Je stanoven obdobným způsobem jako koeficient „f“ u smykového tření a je uváděn v tabulkách.

R = poloměr průřezu valivého předmětu (kola)

Stejně jako u smykového tření,nenajdeme ve vzorci pro výpočet valivého odporu tření ) nutnost zadát velikost třecí plochy , jejíž velikost je různá npř. u šířké a úzké pneumatiky.
Tvrzení si můžeme ověřit stejným způsobem jako u tření smykového , jen zadat do vyhledavače „valivé tření“
Ještě jednou zdůrazňuji , že musí působit absolutně stejné náhodné a chcete-li přírodní podmínky i způsob obsluhy vozidla , pro situaci se širokým i úzkým kolem.Potom docílíme stejné výsledky v obou případech.
Kdybychom diskutovali o nějakém případu (podmínce), která zhoršuje nebo zlepšuje tření , má to stejný vliv na oba pokusy s širokou a úzkou pneu v daném okamžiku .
Když například stejně označená pneu , jen různé šíře , má jiný vnější průměr , (viz.předcházející můj článek-uvedené zde pneumatiky , široká má větší vnější průměr cca o 3 cm).
Na kolo působí stejný hnací kroutící moment daný stejným použitým vozidlem.
Rozdílné (průměry) poloměry kol „R“ ( viz předcházející odstavec ) , nezaručují však stejné podmínky.
Hnací sila na kole , na jeho obvodu u pneu s větším poloměrem „R“ je menší síla „ Ft „ která je potřebná pro uvedení vozidla do pohybu a proto způsobuje menší náchylnost tohoto kola k prokluzu.
U pneumatiky úzké je to naopak.

Důkaz !!!
Podíváme li se na výše uvedený vzorec , pro výpočet valivého tření , poloměr kola „R“ je ve vzorci v čitateli zlomku , tedy kolikrát je „R“ větší , tolikrát je třecí síla „ Ft“ menší.
Menší síla „Ft“ (odpor proti valení), kterou potřebujeme překonat při uvádění této širší pneu , ale zejména o větším jejím poloměru „R“ , do pohybu za jinak absolutně stejných podmínek jako při použití úzké pneu která má menším vnějším průměrem "R" , je zdůvodněním menší náchylnosti široké pneumatiky k prokluzu.

no nič, jediné čo viem je že Favorit má aerodynamiku ako ladnička

ostatné je už nadmoje chápanie...

No tak si to spočítej...je tam teoreticky všecko,ale čeho se dopočítáš,když nevíš ty hodnoty pneumatik z praxe.........Možná přijdeš při počítání na to,že si jen o chlup na kolech přilepšíš,ale nehledej zázraky,pokud nejsi konstruktér kterej počítá převod,aerodynamiku,trakci kde to auto bude jezdit,kterej se jim musí uzpůsobit...Stačí nahustit a je to...Jinak asi nejlepší poměr a složení kol má vlak...Tam je to oproti pneumatice nebe a dudy...Vem si příklad...

To je pravda

Šlo mi o to navnadit nějaké znalého programátora a vzorec dát sem. Byl by to unikát na českém webu
Na druhou stranu by mne to také osobně zajímalo, jaký typ pneu by byl pro mé auto nejvhodnější z hlediska valivého odporu.
Teda dá-li se tam ještě něco zlepšit.
Jezdím s FA 1993, LPG, dovoz. Spotřeba je cca 7,5 l LPG, v předchozím modelu byla pod 7l

Ale jak píšu, jde spíše o to aby si lajk jako já naťukal do jedné řádky disk, do druhé vel. pneu a vzorec by mu ukázal přibližnou hodnotu val. odporu, případně alternativu jak jej snížit.

Tak třeba zavolej do konstrukce pneumatik,tam toho vědí haffo...pořád tam něco testujou a s něčim šibujou...tak jako v jiných odvětvích,třeba ti pomohou..

Sucasne gumy na asfalte tak okolo 0,01. Ma nato vplyv kvalita povrchu cesty, hustenie, Vacsie priemery mavaju nizsi odpor, uzsie gumy tiez nizsi odpor. Najviac zalezi na konstrukcii. Letne pneu konstruovane s ohladom na nizku spotrebu az 0,006, zimne gumy skor k 0,015. Ale tam to silne ovplyvnuje kvalita povrchu. Na zasnezenej ceste je vcelku jedno aky odpor maju pneu na asfalte. Tieto hodnoty sa medzi roznymi vyrobcami pomerne malo lisia a tu skor ako vzorec by pomohol katalogovy udaj vyrobcu. V praxi su medzi roznymi obutiami zanedbatelne rozdiely a pneu s najmensim valivym odporom nemusi mat idealne ine vlastnosti. Z hladiska valiveho odporu na kvalitnom asfalte je idealna prehustena pneu bez dezenu. Nizky odpor vo vyrobe sa dosahuje pouzitim zmesi silica, pozdlzne clenenym dezenom, konstrukciou vystuzi.

Já bych to viděl asi takhle, valivej odpor je převážně ovlivněn tlakem v pneu ale jestli je guma 175 nebo 185 široká je téměř jedno, šírka pneu má vliv hlavně na aerodinamickej odpor a ten už může mít znatelnej rozdíl třeba mezi 175 a 185

Vypocet, ktory tu uviedol Stephan nie je uplny odpor odvalujuceho sa kolesa. Zohladnuje dokonale tuhe teleso, co penumatika rozhodne nie je.

Odpor pneumatiky sa sklada z viacerych zloziek, to je tu ale zbytocne rozoberat, pretoze by to chcelo obrazky.
Zjednodusene povedane, treba k odporu pripocitat aj deformaciu gumy samotnej pneumatiky, ktora tvori dost podstatnu cast celeho valiveho odporu.

Preto vo vseobecnosti plati, ze cim uzsia pneu, tym mensi vysledny valivy odpor (pretoze dochadza k defomacii mensieho mnozstva gumy).